Karel Hlaváček

Syn dělníka Josefa Hlaváčka a matky Antonie, rozené Zemanové.[1] V letech 1885-1892 vystudoval reálnou školu. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře; též ho podporovala jeho rodina.[3]

Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Jako malíř byl autodidakt, ovlivněný dílem Féliciena Ropse, J. Sattlera a Edvarda Muncha. Ilustroval knihy Arnošta Procházky, Otokara Březiny, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanisłava Przybyszewského a své vlastní. Jeho malířské dílo bylo oceněno až posmrtně.[4]

Zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na libeňském hřbitově.[5]

Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

• Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní a impresionistické rysy.
  • oslava sokolského sletu
• Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakováním slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu;
  • psáno v Ich formě, je monotónní
  • hudební nástroje viola, buben → hluboké tóny
  • báseň Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
  • báseň Hrál kdosi na hoboj. [6]
• Mstivá kantiléna [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází v postavách tzv. Geusů – tj. zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století.
• Žalmy – nábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno.
• Z pozůstalosti – spisy vydané po Hlaváčkově smrti.

• V Libni byla jeho jménem nazvána nově vzniklá ulice s bytovými domy. Ulice Karla Hlaváčka se nachází jen několik set metrů od ulice Podlipného
• Na rodném domě v ulici Podlipného je umístěna pamětní deska

• 
  Karel Hlaváček: Pozdě k ránu, titulní dvojstrana (1986)
• 
  Faun (1897)
• 
  Vyhnanec (1896-1897), PNP v Praze
• 
  Záhlaví s hlavou démona, 1897, PNP v Praze
• 
  Pamětní deska v Podlipného ulici, Libeň, Praha 8