Oldřich I. z Hradce
Oldřich I. z Hradce (před 1254 – po 1282) byl synem Vítka I. z Hradce. Za manželku měl Marii Magdalenu z Hardeka. Měl potomky Oldřicha, Vítka, Otu, Kateřinu, Marii a Markétu.
Oldřich I. z Hradce | |
---|---|
Narození | 13. století nebo 1222 |
Děti | Oldřich II. z Hradce |
Rodiče | Vítek z Hradce |
Příbuzní | Oldřich III. z Hradce, Anna z Hradce a Eliška z Hradce[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
V šedesátých letech 13. století získal po smrti Voka I. z Rožmberka největší vliv z příslušníků rodu Vítkovců a patřil mezi spojence krále Přemysla Otakara II. Roku 1269 však upadl u krále v nemilost, neboť v jižních Čechách na sebe narážely majetkové a mocenské zájmy Vítkovců na jedné straně a krále na straně druhé. Králi se dařilo postupně narušovat velké državy Vítkovců. Roku 1272 již bylo mezi oběma stranami zřetelné nepřátelství. Pravděpodobně i díky Vítkovcům prohrál Přemysl boj s císařem Rudolfem při jeho obléhání Vídně roku 1276. V době vítkovského povstání proti králi roku 1277 Přemysl Otakar II. dobyl Jindřichův Hradec, aby získal kontrolu nad přístupovými cestami do Rakouska a na jižní Moravu. Oldřichovi, který se nejspíš králi vzdal, pak město vyměnil za ves Buk. Krále Přemysla Otakara II. přežil Oldřich patrně o čtyři roky a zemřel zřejmě spolu se synem Otou roku 1282 při velké morové epidemii.
Reference
- Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
Související články
Předchůdce: Vítek z Hradce |
3. pán z Hradce 1259 – po roce 1282 |
Nástupce: Oldřich II. z Hradce |