Oldřich Cihelka

Oldřich Cihelka (29. ledna 1881 Praha[1] – 11. června 1958 Praha) byl český akademický malíř, ilustrátor a pedagog. Ve volné tvorbě se zabýval hlavně mytickými, historickými a přírodními náměty. Vzorem mu zpočátku byl především Mikuláš Aleš. Velmi uznávaná byla jeho ilustrátorská činnost: ilustroval knihy, kalendáře, čítanky nebo např. zpěvníky.

Oldřich Cihelka
Narození29. ledna 1881
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. června 1958 (ve věku 77 let)
Praha
Československo Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, učitel a ilustrátor
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako druhý ze tří synů v domě „U Zlatého lva“ v Kateřinské ulici v Praze na Novém Městě,[2] v rodině obuvníka Vojtěcha Cihelky (1855–1924) a jeho manželky Henriety, rozené Čihákové (1847–1907). Po smrti matky Oldřicha Cihelky se jeho otec podruhé oženil.[3]

Studia

Pro jeho kariéru bylo rozhodující chlapecké přátelství ze školy u sv. Štěpána s Tomášem Alšem, přes kterého se dostal k jeho otci Mikoláši Alšovi, který jej vedl v jeho mladých letech.[2] Když musel odejít z reálky v Ječné ulici, poradil mu Aleš, aby se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval v letech 1897–1903 u profesora Maxmiliána Pirnera.[4]

Po absolvování akademie byl později profesorem kreslení na zemských reálných gymnáziích v Kladně, Pardubicích, Olomouci, Litovli a v Praze.[2] Soukromě vyučoval malbu a jeho žákem byl například Miloslav Řehák.[5]

Rodinný život

Dne 7. října 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Eliškou Ferdinandovou (1882–1972).[6]

Dílo
Procesí

Ve volné tvorbě měla jeho díla mytické, historické a přírodní náměty.[7] Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“[2] mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu, jako v oceňovaném obrazu Kováři.

Vedení profesorem Pirnerem se projevuje i dlouhou dobu po absolvování akademie v obrazech a obrazových cyklech Večer na horách, v poeticky pohádkovém cyklu Meluzíně, v Sudičkách a ve Vodníku a v mnoha melancholií podložených krajinách.[2] Jeho výtvarnickou zálibou byly také koně – zejména v historických scénách, ale také jako pomocníci lidí při práci – např. v obraze Cigáni cestou.

V historické malbě byly u něj oblíbené husitské motivy např. první vystavený obraz Husitská jízda (1903) nebo Bitva u Lučence (1936).[2]

Ilustrace
Boleraz

Oldřich Cihelka se kromě volné tvorby věnoval především ilustrátorské činnosti. Byl autorem tisíců akvarelů i kreseb tuší, uhlem i perem. Pro tuto tvorbu byl ve své době velmi uznávaný[2] a jeho kreseb využívala většina nakladatelství včetně školských. Ilustroval více než 100 knih: pro Vilímkovo nakladatelství Hrabě de Monte Christo od Alexandra Dumase, pro nakladatelství Topič Povídky ze starých hradů od K. V. Raise nebo pro nakladatelství Svěcený Malou Doritku, Davida Copperfielda a Příběhy Olivera Twista od Charlese Dickense.

Už prof. Pirner v něm na Akademii poznal schopného ilustrátora, podněcoval jej k této činnosti a za příklad mu dával kresby Josefa a Quido Mánesa nebo Karla Purkyně.[2] Hlavním vzorem mu však zpočátku byl Mikuláš Aleš, i když později stylově soupeřil v knižní ilustraci s Adolfem Kašparem, který byl jeho dlouholetý přítel.

Ilustroval např. pohádky, časopisy a knihy pro děti, kromě toho byl rovněž autorem obrázků z českých dějin pro národní školy. Svými kresbami doprovázel i ve své době populární knihy Amálie Kutinové Gabra a Málinka.

Výstavy

Již v roce 1903 vystavoval na Jarní výstavě v Rudolfinu.[2] Dále absolvoval řadu samostatných výstav a desítky společných výstav s Jednotou umělců výtvarných, jejímž byl členem. Obzvlášť jsou ceněny obrazy z jeho studijních cest na Slovensko, Podkarpatskou Rus, a Jižních Čech (Třeboň, Bechyně, Staňkov). Obraz V kostele byl v roce 1939 poctěn cenou České akademie věd a umění. Jeho obrazy jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v Čechách a ve Francii.

Soubornou výstavu výboru z díla uspořádala Oldřichu Cihelkovi Jednota umělců výtvarných v roce 1951 k dožitým sedmdesátinám.[8]

Galerie
  • Splašené spřežení
  • Horymýr
  • Kováři
  • Chmelíčku chmelný
  • Cigáni cestou

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. CIHELKA, Oldřich; SOMMER, Štěpán. Souborná výstava Oldřicha Cihelky. 1. vyd. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1951. 10 s. Katalog k výstavě.
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 65, obraz 1, Cihelka Adalbert
  4. Der Künstler Maximilian Pirner (1854-1924), soupis žáků
  5. Informační systém abART:osoba-Řehák Miloslav
  6. Matrika oddaných, kostel sv. Ludmily, 1909-1911, snímek 69
  7. Malíř Oldřich Cihelka šedesátníkem. Lidové noviny. 29. 1. 1941, s. 7. Dostupné online.
  8. (Dostupné online v NK ČR). Lidové noviny. 28. 9. 1951, s. 5. Dostupné online.

Literatura
  • Dolenský Antonín - Kulturní adresář ČSR - 1936
  • Boučková Jitka - Výtvarní umělci jihovýchodních Čech - 1983
  • Toman Prokop - Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K) - 1993
  • Pavliňák Petr - Signatury českých a slovenských výtvarných umělců – 1995

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.