Olaf Stapledon

Narodil se v Poultonu poblíž Liverpoolu, v dětství ale žil v egyptském městě Port Said (v prvních šesti letech svého života). Vystudoval moderní historii na univerzitě v Oxfordu, nějakou dobu učil na gymnáziu, později pracoval v přepravních kancelářích v Liverpoolu a Port Saidu v letech 1910-1913.

Za první světové války sloužil v dobrovolnické zdravotnické jednotce. V roce 1919 se oženil. V roce 1925 získal Ph.D. na univerzitě v Liverpoolu v oboru filozofie a psychologie.[1] V roce 1929 publikoval akademickou knihu A Modern Theory of Ethics (Moderní teorie etiky) a plánoval akademickou kariéru. Avšak po úspěchu své první sci-fi Last and First Men (Poslední a první lidé) v roce 1930, se věnoval již výhradně beletrii. Napsal mnoho scifi knih, spojených s filozofií transhumanismu.

V roce 1940 se přestěhoval do Caldy, po roce 1945 jezdil přednášet do celého světa, navštívil Nizozemí, Švédsko, Francii, Polsko, USA. Zapojoval se do protirasistického hnutí. V roce 1950, po týdnu přednášek v Paříži, zemřel na infarkt.

Stapledonovo dílo v oblasti scifi ovlivnilo řadu spisovatelů, například Clarka, Aldisse, Lema, Lewise, vneslo do scifi řadu nových myšlenek a témat, například transhumanismus, jako jeden z prvních spisovatelů scifi se také zabýval tématem terraformace a genetického inženýrství.

Žádné z děl Olafa Stapledona nevyšlo v češtině, s výjimkou povídky Moderní čaroděj v antologii Krypty a draci (vydal Talpress, 2004).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaf Stapledon na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olaf Stapledon