Okouzlující slečna

Příběh se odehrává v některém městě v německy mluvícím prostoru v raných 30. letech 20. století. Při soudobých inscenacích se děj zpravidla přesouvá do současnosti.

Obývací pokoj Paulovy chaty

Mírně výstřední malíř Felix a jeho nejmilejší model Rosette jsou na návštěvě na víkendové chatě jejich přítele Paula, vysokého ministerského úředníka (úvodní ansámbl Abend am Land). Paul je příjemný, ale dosti konformní a pohodlný muž, zaměřený na svou skromnou úřední kariéru (tercet Es können nich alle hervorragend sein…. we groß denkt und fordert). Poté, co právě dohráli poslední partii bridže, chystají se odebrat ke spánku. Paul se již těší na zítřejší den. Jeho šéf poprvé oznámil, že Paula v neděli navštíví, když se dozvěděl, že se jeho dcera Luise s Paulem potají zasnoubili. I Luise má přijít s sebou (slow-fox Ach Louise, kein Mädchen ist wie diese!).

Felix a Rosette znají Luisu a shledávají ji dosti nudnou. Ani o jejím zevnějšku nemají valné mínění. Proto si lámou hlavu, jak by mohli docílit toho, aby Paula odvrátily od sňatku s Luisou. Tu jim uprostřed noci přijde na pomoc šťastná náhoda: Domovní zvonek ohlašuje, že se někdo dožaduje vstupu. Když Felix otevře, úplně se rozzáří při pohledu na přitažlivou mladou dámu, kterou vidí před sebou. Prý měla autonehodu a žádá o pomoc. Paul reaguje jen mrzutě, zato Felix doprovází „okouzlující slečnu“ k automobilu, kde předstírá, že jí chce pomoci. Jenže když se dívka právě nedívá a baví se se svým řidičem, propíchne jí pneumatiky a poruchu tím ještě zhorší. Nyní je jasné, že Annettě, jak se hezká dáma jmenuje, musí nabídnout, aby strávila noc v Paulově venkovském domě. Paul není pozdní návštěvou nadšen a chová se k (dle jeho názoru) drzé a rozmazlené slečně pramálo dvorně, nocleh jí však odepřít nemůže (duet O Louise… Ich bin fürchterlich reich). Řidič a Paulova hospodyně Julie se vydávají pěšky na cestu, aby zpravili Annettina otce (duet Eine Nacht allein). Všichni ostatní se ukládají ke spánku.

Znovu obývací pokoj Paulovy chaty

Nastal nový den. Paul vynakládá veškeré úsilí, aby se Annetty zbavil, ale čím více jí domlouvá, tím větší zalíbení v něm ona nalézá (ansámbl Ist sie weg?). Zcela v klidu hodlá posnídat čekat, až si ji tatíček, náramně bohatý „čokoládový král“, vyzvedne (valčíkový duet Annetty a Rosetty Gut scheint die Schokolade… Das ist fabelhaft). Když zazvoní zvonek, doufá Paul, že tento kýžený okamžik právě nastává. Místo Annettina otce však do bytu vstupují Paulův šéf se svou dcerou Louisou (kuplet Luisy Ich bin so erhitzt, ich bin echauffiert). Oba jsou pohoršeni, když zde potkávají cizí dámu v negližé, a v několika minutách dům opět opouštějí. Zatímco Paul se nachází na pokraji zoufalství, je jeho přítel Felix s vývojem událostí nadmíru spokojen (rumba-sextet Bezauberndes Fräulein… Jas was ist denn heute los mit mir).

Netrvá dlouho a je tu konečně „čokoládový král“. Není ale sám, nýbrž má v zápatí Annettina snoubence Hektora. Od toho Annette nyní vlastně očekává výčitky, ale Hektor je zcela v klidu. Jeho rty (na Felixovu záludnou radu) nevypustí ani hněvivého slůvka. Teď je to Annette, kdo vybuchuje vztekem. Nemůže Hektorovu bohorovnost vystát a na místě jejich zasnoubení vypovídá. Mnohem více se jí zalíbí Paul, když jí nevybíravými slovy kárá za to, do jakého postavení ho dostala. Felixův plán se začíná uskutečňovat (finále Es gibt menschen).

Kancelář na ministerstvu

Blíží se polední pauza, na kterou Paulovi znudění spolupracovníci netrpělivě čekají (Elf Uhr und nichts passiert… Dalai Lama). Pal zatím sestavuje omluvný dopis panu řediteli. Felix se ale domnívá, že je třeba zakročit (kuplet Felixe Jetzt muss ich wieder mal eingreifen… Ih mach ein Hokuspokus fidibus) Pomocí Annettiny fotografie vložené mezi Paulovy spisy přesvědčí Paula, že je do něj Annette zamilována, a Annette naopak o tom, že ji zbožňuje Paul. Annette totiž Felixovým řízením vyhledala Paula v kanceláři. Jako obvykle ostýchavý Paul neví, co by měl říci, a jejich hovor nejprve neprobíhá slibně (duet Was stehn Sie denn herum). Pak ale Annette najde své foto, a když se ocitne s Paulem znovu v jeho kanceláři o samotě během polední přestávky, je náhle jako med (Anettino tango Mein lieber Junge, ich muss Sie einmal sprechen… Sie kommen zum Tee). Jako obvykle ostýchavý Paul neví, co by měl říci. S takovou situací si věru neví rady. Když pak ještě návštěvnice ve vhodném okamžiku Paulovi vtiskne na ústa polibek, vstoupí Paulův šéf a je pobouřen. Co si to jeho nastávající zeť vlastně dovoluje? Svolává celý personál a dává Pavlovi výpověď pro urážku nadřízeného.

Paul se dovtípí, že ho do této šlamastyky dostal jeho přítel Felix. Jestliže dříve ještě váhal, zda se nemá o Annettu přece jen ucházet, nyní je pevně rozhodnut: po téhle intrikánské hře jeho přítele musí Annette definitivně zmizet z jeho života! Bryskně odmítne nabídku Annettiny ruky i přímo od jejího papá, a i Felix je dávno jeho bývalý přítel! Ten však Rosettě klidně vysvětluje, že vše je součástí plánu: z tohoto hněvy vznikne jen větší láska (Mein Kind, pass auf).

Na břehu řeky

Ačkoli Paulovi „okouzlující slečna“ stále vězí v hlavě (píseň Paula Es ist sonderbar im Leben… Was hast du schon davon, wenn ich dich liebe), zaobírá se myšlenkou vrhnout se do řeky a ukončit tak svůj život. Tu si všimne, že k němu míří jakási žena v prostém obleku vojínky Armády spásy. Když se žena přiblíží, pozná v ní Annettu. Srdce se mu znovu rozbuší. Annette mu oznamuje, že se pro něho vzdá celého svého bohatství. Paul odkládá své šosáctví a sevře ji v náručí (píseň Paula Sag mir, ist Liebe Sünde?). Dva pánové mazaně sledují tuto scénu, aniž by si jich pár všiml: „čokoládový král“ a Felix. Opět to byl on, kdo svým způsobem tahal za drátky, aby dovedl příběh ke šťastnému konci (finále So, das war mein Hokuspokus fidibus).