Okoč
Okoč, dříve Ekeč (maďarsky Ekecs), je obec na Slovensku v okrese Dunajská Streda. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268. V roce 2020 zde žilo 3 499 obyvatel.
Okoč | |
---|---|
Kostel svatého Vendelína | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°53′26″ s. š., 17°48′35″ v. d. |
Nadmořská výška | 112 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trnavský |
Okres | Dunajská Streda |
Okoč | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 63,43 km² |
Počet obyvatel | 3 499 (2020) |
Hustota zalidnění | 55,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | Obec |
Vznik | 1268 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 031 |
PSČ | 930 28 |
Označení vozidel | DS |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Časti obce
- Opatovský Sokolec (maďarsky Apácaszakállas, v roce 1930 byl oficiální název Apáca-Szakállas); součástí obce Okoč se stal v roce 1976.
Pamětihodnosti
- Reformovaný kostel v části Opatovský Sokolec, jednolodní klasicistní stavba s polygonálním závěrem a představenou věží, z roku 1784. Věž byla přistavěna v roce 1804.
- Římskokatolický kostel sv. Vendelína, jednolodní barokně-klasicistní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a představenou věží, z let 1789-1790. Loď má půdorys elipsy s plochým stropem, presbyterium má mělkou klenbu. Na hlavním oltáři se nachází obraz sv. Vendelína z konce 18. století, ostatní zařízení je z 20. století. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy a půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem a jehlancovou helmicí.
- Reformovaný kostel v Okoči, jednolodní klasicistní stavba s polygonálním závěrem a věží tvořící součást její hmoty, z roku 1822. Stojí na místě starší modlitebny z roku 1788. V roce 1901 byla dostavěna věž. Interiér kostela je plochostropý. Fasády kostela jsou členěny lizénami a půlkruhově ukončenými okny. Věž je členěna kordonovými římsami a lizénovými rámy, ukončena je korunní římsou s terčíkem a jehlancovou helmicí.
- Zámeček (kaštel) v Opatovském Sokolci, dvoupodlažní dvoutraktová pozdně klasicistní stavba na půdorysu obdélníku z poloviny 19. století. Stavbu nechal vybudovat Leó Loránd, obchodník z Budapešti. Po zestátnění zde sídlil ústav pro fyzicky a psychicky postižené děti, dnes Domov sociálních služeb pro děti a dospělé. Fasády zámečku jsou členěny pásováním, patrová část je oddělena kordonovou římsou. Okna patra mají šambrány. Kolem zámečku se nachází krajinářský park.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.