Ohňovec obecný

Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) je houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales). Plodnice není jedlá, je velmi tuhá. Ohňovce patří mezi nebezpečné parazity způsobující úhyn dřevin.

Ohňovec v Tůních u Hájské

EPPO kód

PHELIG [1]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například Polyporus igniarius nebo Fomes igniarius. [1]

České názvy

Podle biolib.cz je pro patogena s označením ohňovec obecný (Phellinus igniarius) používáno více rozdílných názvů, například choroš ohňový, nebo ohňovec ohňový.[2]

Zeměpisné rozšíření

Evropa, Severní Amerika, Asie, Kanárské ostrovy.[3] Je uváděno, že rozšířen po celé Severní polokouli.

Výskyt v Evropě

Zejména severské země.

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Popis

Víceletá plodnice, v mládí polokulovitá, boulovitá nebo hlízovitá, později kopytovitá až konzolovitá, tmavě hnědé až šedavěčerné, 5–25 cm v průměru, rourky rezavě hnědé. Mladé plodnice vyrůstají sametovým povrchem, staré plodnice mají políčkovitě rozpraskaný povrch, dužnina je velmi tvrdá, sytě hnědé barvy, v místě po odlomených plodnicích vyrůstá žlutavěokrové mycelium.[2][4] Výtrusný prach je bílý.[5]

Hostitel

Preferuje vrby, hostitelem je i topol[5], jabloň, hrušeň, třešeň, jeřáb, bříza, habr.[2] Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin od Biocont Laboratory (Ch. Tomiczek) uvádí jako hostitele i jehličnaté dřeviny, bez bližší specifikace druhu .[L 1]

Příznaky

Plodnice na kmeni a silnějších větvích, bílá hniloba rychle pronikající celým kmenem.[4]

Možnost záměny

Význam

Z hospodářského hlediska je to jeden z nejškodlivějších parazitů listnatých lesů. Patogen proniká rychle kmenem. Způsobuje intenzivní hnilobu dřeva živých stromů. Plodnice jsou nejedlé.[5] Podle některých informací byly plodnice indiány v Severní Americe užívány s tabákem.[6] Jiný zdroj uvádí, že eskymáci na Aljašce popel z plodnic přidávali pro posílení chuti do tabáku. [7]

Ekologie

Celoročně v zahradách, v lesích, parcích a stromořadích, zřejmě nejčastější v měkkých luzích na vrbách.[2] Významnou úlohu při přenosu houby hraje u některých hostitelů datel rudohrdlý (Sphyrapicus varius), který si staví hnízda v kmenech dřevin. [L 2][L 3]

Ochrana

Vyloučení poranění kmene a větví.[L 1]

Odkazy

Literatura

  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.
  2. Heinz Butin, D. Lonsdale: Tree diseases and disorders: causes, biology, and control in forest and amenity trees. Oxford University Press, 1995. ISBN 0-19-854932-6, S. 165.
  3. Richard N. Conner: Woodpecker Dependence on Trees Infected by Fungal Heart Rots. In: The Wilson Bulletin 88(4), Dezember 1976, S. 575–581.

Reference

  1. EPPO, PHELIG
  2. biolib.cz
  3. eol.org,mapa
  4. ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011 [cit. 2013-08-02]. Dostupné online. (česky)
  5. nahuby.sk
  6. botit.botany.wisc.edu
  7. forestpathology

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.