Occamova břitva

Occamova (Ockhamova) břitva je princip logické úspornosti, od 19. století nazývaný podle anglického logika, františkána Williama z Ockhamu (12871347). Ve skutečnosti je daleko starší a Ockham sám ho sice používal, ale nikde výslovně nevymezoval.[1]

Definice

Část stránky z knihy Dunse Scota Ordinatio: "...pluralitas non est ponenda sine necessitate..."

Latinská definice tohoto principu zní:

Pluralitas non est ponenda sine necessitate.
tj. Nemá se postulovat množství (důvodů či příčin), není-li to nezbytné.

nebo v pozdější formulaci

Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem.
tj. Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.

To se dá interpretovat dvěma mírně odlišnými způsoby. První lze popsat takto:

Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.

Přesnější (užší) chápání Occamovy břitvy se týká části jedné teorie:

Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.

Použití ve vědě

Occamova břitva je jedním ze základních principů či postupů, na kterých úspěšně staví i současná věda. Occamova břitva řeší problém nekonečné rozmanitosti teorií, které vedou ke stejným výsledkům. Například k Newtonovu gravitačnímu zákonu lze formulovat alternativní teorii, která říká, že gravitační síla je ve skutečnosti poloviční než podle Newtonova zákona, a zbytek způsobují jinak neviditelní a neměřitelní trpaslíci, kteří tělesa postrkují tak, aby se zdánlivě chovala podle Newtonova zákona. Trpaslíci ovšem s postrkováním přestanou v roce 2069, což bude znamenat konec známých fyzikálních zákonů. Occamova břitva z nespočetného množství takových alternativních teorií vybírá právě Newtonův zákon, který žádné trpaslíky nepotřebuje.

Kontroverze

Princip ale neříká, že jednoduší hypotéza je správnější.[2] Již Galileo Galilei ve svém díle Dialogy upozorňoval na špatné použití principu. Například Newtonova teorie je jednodušší než Einsteinova. Je zde dále i otázka, zda jde o jednoduchost v syntaxi či sémantice (často protichůdných),[3] což Willard Van Orman Quine nazýval ekonomií ve vyjádření respektive gramatice. Karl Popper upozorňoval na závažné problémy s definicí jednoduchosti a s odůvodněním, proč je jednodušší teorie lepší. Navrhoval pro objasnění těchto problémů definovat jednodušší teorii jako tu snadněji vyvratitelnou.[4]

Na druhou stranu se totiž i v současné přírodovědě vyskytuje řada částí, jejichž vztah k Occamově břitvě není bez problémů. Například v kvantové teorii pole se kvůli požadavku kalibrační invariance zavádí pomocná pole, která formálně odpovídají dalším částicím. Ukáže se ovšem (už v rámci teorie), že tato pole jsou „nefyzikální“ (nehmotná a neinteragující). Přesto je snazší a elegantnější budovat teorii za pomoci těchto nefyzikálních objektů. Ještě horší je situace u „interpretace“ mnoha fyzikálních pojmů (interpretace kvantové mechaniky). Přísně vzato, k výsledkům lze v mnoha teoriích dojít prostě spočtením příslušných rovnic a názornější představy o významu jednotlivých členů v rovnicích jsou nadbytečné. V occamovském duchu by bylo vhodné je z teorie odřezat, v praxi a popularizaci se ale ukazuje, že bez těchto „nadbytečných“ představ často lidé nejsou schopní o teorii uvažovat, tak jako pamatovat, aniž by se použila mnemotechnická pomůcka s redundantní informací. K mnoha výrazným pokrokům přispěly i jen změny těchto představ.

Odkazy

Reference

  1. W. M. Thorburn, The Myth of Occam's Razor. In: Mind 1918, vol. 18/107:345-353.. www.hi.is [online]. [cit. 2006-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-13.
  2. http://skepdic.com/occam.html „But Occam's razor does not say that the more simple a hypothesis, the better.“
  3. https://plato.stanford.edu/entries/simplicity/ „Postulating extra entities may allow a theory to be formulated more simply, while reducing the ontology of a theory may only be possible at the price of making it syntactically more complex“
  4. POPPER, Karl R.: Logika vědeckého bádání, Praha 1997, ISBN 80-86005-45-3

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.