Ochči
Ochči (ázerbájdžánsky Oxçuçay, arménsky: ՈՂՋԻ,[1] rusky: Вохчи) je řeka protékající územím Ázerbájdžánu a Arménie.
| Ochči | |
|---|---|
 | |
| Délka toku | 82 km |
| Plocha povodí | 1 175 km² |
| Pramen | |
39°9′24,48″ s. š., 46°6′16,92″ v. d. | |
| Ústí | |
39°1′48″ s. š., 46°43′10,92″ v. d. | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ochči je levým přítokem řeky Araks. V Arménii prochází kapanskou oblastí a v Ázerbájdžánu lesnatým Zangilanským rajónem. Délka činí 82 km, rozloha pánve je 1175 km². Pramení u hory Kapydžik v Zangezurském hřbetě.
Průtok se skládá ze sněhu (46 %), deště (10 %) a podzemní vody (44 %), průtok je 8,90 kubických m/s. 40 % ročního toku je na jaře, 43 % v létě a 10 % na podzim.
Voda se používá pro zavlažování.
Levé přítoky řeky:
Pravé přítoky řeky:
- Geghanuš
- Vachagan (rusky: Вачаганчай)
- Sutsala
Oblast kolem Ochči se skládá hlavně z pastvin. Břehy řeky Ochči jsou poměrně řídce osídlené.
Na řece jsou postaveny dvě vodní elektrárny - Kapan a Ochči.
Ekologický stav
Ochči je jednou z nejvíce znečištěných řek v Arménii. Ochči je silně znečištěn těžebními odpady z měst Kapan a Kadžaran, což je arménské město s významnou těžbou mědi a molybdenitu. Říční voda je tak otrávená, že zde nežije žádný živý tvor. V zangilanské oblasti se voda z řeky Ochči používala k zavlažování, ale byla tak jedovatá, že došlo k otrávení půdy a vypěstované plodiny jsou nebezpečné pro veřejné zdraví.
Ázerbájdžán má v plánu v budoucnosti jedovaté vody Ochči vypouštět do vodní nádrže Chudafaru.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxçuçay na ázerbájdžánské Wikipedii.
- ՈՂՋԻ ԳԵՏԻ ԱՂՏՈՏՈՒՄՆ ՈՒ ԼԵՌՆԱՀԱՆՔԱՅԻՆ ԱՐԴՅՈՒՆԱԲԵՐՈՒԹՅՈՒՆԸ` ՓՈՐՁԱԳԻՏԱԿԱՆ ԳՆԱՀԱՏԱԿԱՆ
- Xəlilov Ş.B. Azərbaycanın ekocoğrafi problemləri, Bakı 2006
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ochči na Wikimedia Commons