Obzorníkové souřadnice
Obzorníkové souřadnice jsou souřadnice, s jejichž pomocí se určují polohy nebeských těles na nebeské sféře. Základní rovinou obzorníkových souřadnic je rovina obzoru (též obzorník), za výchozí bod se pak považuje jižní bod obzoru (tj. bod průsečíku meridiánu s obzorníkem).
Obzorníkové souřadnice dané azimutem A a výškou h
Mezi tyto souřadnice patří:
- astronomický azimut (A) – úhel mezi meridiánem a výškovou kružnicí, na níž se promítá pozorované nebeské těleso. Azimut nabývá hodnot 0° až 360° a měří se od jižního bodu obzoru ve směru hodinových ručiček. Astronomický azimut nelze zaměňovat s azimutem topografickým.
- výška (h) – výška nebeského tělesa nad obzorem. Měří se po obvodu výškové kružnice a nabývá kladných i záporných hodnot (0° až 90° pro nebeská tělesa nad obzorem, 0° až -90° pro nebeská tělesa pod obzorem). Místo výšky se někdy udává tzv. zenitová vzdálenost z (tj. vzdálenost nebeského tělesa od zenitu pozorovatele).
Pomocné pojmy
- Nebeská sféra
- myšlená kulová plocha s nekonečným poloměrem, v jejímž středu se nachází pozorovatel.
- Hlavní kružnice
- kružnice, která vznikne průnikem nebeské sféry a jakékoli roviny, která prochází stanovištěm pozorovatele, tedy i středem nebeské sféry.
- Vedlejší kružnice
- kružnice, která vznikne průnikem nebeské sféry a jakékoli roviny, která neprochází stanovištěm pozorovatele.
Důležité kružnice
- Horizont (obzor)
- kružnice vzniklá střetem nebeské sféry s rovinou, která prochází místem pozorovatele. Rozlišujeme obzor zdánlivý (matematický) a pravý (skutečný, fyzický).
- Meridián (místní nebeský poledník)
- Vertikála orientovaná směrem sever-jih.
- Almukantaráty
- Vedlejší kružnice rovnoběžné s horizontem.
- Vertikály (výškové kružnice)
- Hlavní kružnice kolmé k horizontu.
- První vertikál
- Vertikála orientovaná směrem východ-západ.
Význačné body
- Zenit (nadhlavník)
- Bod nebeské sféry ležící přímo nad pozorovatelem.
- Nadir (podnožník)
- Bod nebeské sféry ležící přímo pod pozorovatelem.
- Severní bod
- Severní průsečík meridiánu a horizontu.
- Jižní bod
- Jižní průsečík meridiánu a horizontu.
- Západní bod
- Západní průsečík první vertikály a horizontu.
- Východní bod
- Východní průsečík první vertikály a horizontu.
Schéma
Literatura
BRÁZDIL, Rudolf. Úvod do studia planety Země. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 365 s
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.