Obolos

Obolos nebo obolus byla ve starověkém Řecku drobná stříbrná mince o váze kolem 0,5 g; v klasické době Athén se obolos dělil na osm chalkoi (měďáků) a šest obolů mělo hodnotu jedné drachmy. Razily se také mince o dvojnásobné (didrachma), čtyřnásobné (tetradrachma) a desetinásobné (dekadrachma) váze i hodnotě.

Athénský obolos (po roce 449 př. n. l.)
Obolos krále Démétria (asi 200 př. n. l.)

Původ a význam

Řecké slovo obolos znamená jehlu nebo rožeň a původní oboly měly možná tvar kovových tyček nebo roubíků. Ve Spartě se prý tento tvar zachoval až do klasické doby. Obolos se v Řecku dával zemřelým pod jazyk, aby mohli v podsvětí zaplatit za převoz přes řeku Acherón a aby jejich duše nemusely podsvětím bloudit. Ve starověkém Římě se název přizpůsobil latinské koncovce a mince se jmenovala obolus.

V novověkém užití znamená obolus drobné peníze, malou částku nebo příspěvek.

Mincovní soustava v klasických Athénách
  • 1 talent = 60 min = 3000 statérů = 6000 drachem
  • 1 mina = 50 statérů = 100 drachem = 600 obolů
  • 1 statér = 2 drachmy = 12 obolů
  • 1 drachma = 6 obolů
  • 1 obolos = 8 chalkoi

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Obolus na anglické Wikipedii a Obolus na německé Wikipedii.

Literatura
  • Kurz, K., Mince starověkého Řecka a Říma: antická numismatika. Praha: Libri, 2006 - 264 s. : il. ; 27 cm ISBN 80-7277-232-5
  • Vandas J., Mince a platidla. Praha: Magnet-Press, 1994 - 220 s. ISBN 80-85847-15-9

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.