Oblastní rada Chevel Ejlot

Oblastní rada Chevel Ejlot (hebrejsky מועצה אזורית חבל אילות, Mo'aca azorit Chevel Ejlot) je oblastní rada (jednotka územní správy a samosprávy) v jižním distriktu v Izraeli.

Oblastní rada Chevel Ejlot
מועצה אזורית חבל אילות
Zemědělství v kibucu Ketura
Poloha
Souřadnice29°53′35″ s. š., 35°3′49″ v. d.
StátIzrael Izrael
distriktJižní
Chevel Ejlot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 200 km²[1]
Počet obyvatel3 700 (2014[2])
Hustota zalidnění1,7 obyv./km²
Správa
StarostaUdi Gat (אודי גת)
Vznik1964
Oficiální webwww.eilot.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Krávy na farmě v kibucu Ejlot
Vesnice Jotvata

Rada se rozkládá na jihovýchodním okraji izraelského území při hranicích s Jordánskem v jižní části příkopové propadliny údolí Vádí al-Araba. Jde o pás řídkého vesnického osídlení, který sleduje dálnici číslo 90, jež je nejdelší severojižní izraelskou silnicí. Západně od něj se zvedá aridní oblast Negevské pouště. Demografickým a ekonomickým centrem regionu je přímořské město Ejlat na pobřeží Rudého moře, které ale pod jurisdikci rady nespadá. Plocha Oblastní rady Chevel Ejlot dosahuje 2200 kilometrů čtverečních a jde o nejjižnější oblastní radu v Izraeli.[1]

Na severu sousedí rada s Oblastní radou Centrální Arava, na východě s Jordánskem, na jihu s Ejlatem a Egyptem a na západě s Egyptem a centrálním Negevem. Jedná se o pouštní aridní oblast s pouze malým úhrnem srážek během zimy a letními teplotami přesahujícími 40 °C. Flóra i fauna jsou typicky pouštní. Na území rady se nachází přírodní rezervace Timna a Jotvata Chaj Bar. Oblast není díky své vzdálenosti od centrálního Izraele napojena na národní rozvaděč vody. Namísto toho je pitná voda a voda pro zavlažování získávána odsolováním (desalinací) vody z Rudého moře.

Dějiny

Židovská sídelní síť zde začala vznikat až ve 2. polovině 20. století, tedy po válce za nezávislost a vzniku státu Izrael v roce 1948. Doplňování osídlení zde pokračuje do současnosti, jde stále o velmi řídce osídlenou pouštní krajinu.

Oblastní rada Chevel Ejlot byla založena v roce 1964. Její jméno je odvozeno z verše 1. knihy královské 9:26: „Král Šalomoun dal také udělat lodě v Esjón-geberu, které je blízko Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.[3] Biblický Elót se nacházel nedaleko současného kibucu Ejlot.[4].

Starostou rady je אודי גת - Udi Gat.[1] Rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách. Sídlo úřadů oblastní rady se nachází v obci Jotvata.

Seznam sídel

Oblastní rada Chevel Ejlot zahrnuje jedenáct obcí, dvanácté sídlo (Be'er Ora) není zatím administrativně uznáno za samostatnou obec ale má už separátní členský status v rámci oblastní rady. Organizačně jde o deset zemědělských osad kolektivního typu kibuc a dvě společné osady.

Kibucy
Místní osady

Demografie

Podle Centrálního statistického úřadu žilo v oblastní radě k roku 2007 celkem 3300 obyvatel a obyvatelstvo rady bylo téměř výhradně židovské (95,9 %). Roční přírůstek činil 4,3%.[5] K 31. prosinci 2014 žilo v Oblastní radě Chevel Ejlot 3700 obyvatel. Z celkové populace bylo 3400 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 3600.[2]

Počet obyv. Oblastní rady Chevel Ejlot od r. 1972[2]
Rok 1972 1983 1995 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel5001 3002 4003 2003 0003 3003 4003 6003 5003 5003 700

Odkazy

Reference

  1. מועצה אזורית חבל אילות [online]. eilot.org.il/ [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky)
  2. 2.22 LOCALITIES AND POPULATION, BY MUNICIPAL STATUS AND DISTRICT [online]. Izraelský centrální statistický úřad (Ročenka 2015 a předchozí vydání ročenky) [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. (hebrejsky, anglicky)
  3. 1Kr 9, 26 (Kral, ČEP)
  4. Hevel Eilot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
  5. מרחבים [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, 2007 [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. (hebrejsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.