Obchodní centrum Dornych
Obchodní centrum Dornych (původně Obchodní dům Prior, později K-Mart a Tesco) je budova, která se nachází v Brně, v blízkosti hlavního nádraží, v sevření Úzké a Dornych, ve čtvrti Trnitá, v místě dřívějšího předměstí Náhon. Budova byla otevřena v roce 1984 jako obchodní dům podniku Prior. Navrhli ji architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek, v 90. letech prošel objekt přestavbou pod vedením Jana Melichara. Budovu má přibližně podobu kvádru, v přední části protaženou do původního schodiště a novějšího obchodního parteru. V zadní části pak obklopuje kvádr budovy prstenec, který je tvořen schodišti a nad obchodním centrem kancelářemi. Spodní část je obložena plechovými dílci vínové barvy, původní blok tmavě hnědou obkladačkou, zbytek tvoří šedavý betonový obklad, nebo skleněné prvky.
Obchodní centrum Dornych | |
---|---|
Budova od východu | |
Účel stavby | |
obchodní centrum | |
Základní informace | |
Architekti | Zdeněk Řihák, Zdeněk Sklepek, Jan Melichar |
Poloha | |
Adresa | Brno-střed, Trnitá, Česko |
Ulice | Dornych |
Souřadnice | 49°11′22,25″ s. š., 16°36′46,54″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Nové centrum Brna
Během poloviny 60. let dva brněnští architekti Ivan Ruller a Zdeněk Řihák začali pracovat na jednom z možných návrhů nového brněnského regionálního centra, tehdy ještě pod dohledem Státního projektového ústavu Brno a Útvaru hlavního architekta. Spolupracovali s nimi i Milan Záhorský, Stanislav Prokeš a Jan Říha. Nové regionální centrum mělo nahradit historické jádro města. To už nevyhovovalo tehdejším nárokům pro obchod. Navíc byla jeho infrastruktura přetížena automobilovou dopravou. Návrh rozšířil stávající město jižním směrem a mělo se zastavět i nákladové nádraží před hotelem Grand a železnicí ve směru k budovám bývalé továrny Friedriecha Wanniecka (dnešní Galerie Vaňkovka).[1]
Koncem 60. let to vypadalo, že se začne se stavbou, jelikož bylo získáno povolení, avšak realizaci zabránila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. K realizaci nového centra již nedošlo a původní plán byl redukován pouze na jedno obchodní centrum.[1]
Obchodní dům Prior
Vzhledem k nedostatečné kapacitě prodejních míst v centru, mohli přistoupit architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek v roce 1975 k návrhu nové podoby obchodního domu. Objekt byl umístěn do blízkosti hlavního vlakového nádraží. Stavět se začalo v roce 1980, přičemž po čtyřech letech, konkrétně 30. listopadu 1984, byl obchodní dům Prior slavnostně otevřen.[1] Aby nemuseli pěší obcházet celé nádraží byl postaven podchod vedoucí od obchodního domu pod nádražím směrem do města. Je z něho možné vystoupit na tramvajovou zastávku Hlavní nádraží[2], končí však až v ulici Josefská.[3] Jeho autorem je architekt Otakar Maděra.[1]
Poslední úpravy
Poslední úpravou prošel dům v 90. letech 20. století. Jan Melichar navrhl jeho částečnou adaptaci na tehdejší potřeby.[1] Vznikla tak ocelová přístavba charakteristická svou vínovou barvou, která rozšířila obchodní prostory.
Popis
Jedná se o šestipatrovou budovu na obdélném půdorysu, která je tvořena několika výškově nestejnými částmi. Nejvyšší je prestenec obklopující hlavní kvádr objektu z 80. let 20. století, ve kterém jsou po stranách schodiště a nad hlavní částí obchodní domu se nachází tři patra kanceláří. O tři patra nižší je pak objekt původní stavby. V prvním a druhém poschodí se nachází obchody, třetí poschodí je nepřístupné a původně zde byly prostory pro učně, kteří se učili a pracovali v provozu. Tato část má tvar kvádru s krčkem vedoucím ke schodišťové věži ve směru ulice Dornych. Nejnovější část obchodní domu z 90. let je v prvním patře a plošně obklopuje původní kvádr a schodiště. Vychází od schodišťové věže nesoucí kancelářské přemostění, obklopuje samotný obchodní část objektu, krček ke schodišti, samotné schodiště a vrací se kolem severní strany, kde je však ukončena na začátku hlavního bloku. Mezi tímto ukončením a schodištěm severní strany je pak volný prostor – terasa. V přízemí objektu se pak v západní části nachází dvůr a prostor pro manipulaci se zbožím, částečně vystupující až za samotný kvádr hlavní části – na obrácené straně, tedy východní je protažen v pochozí verandu na kterou je vytažen hlavní proud lidí směřujících buď z centra, nebo z obchodnícho centra Vaňkovka. Vedle provozní části se v přízemí nachází i samoobsluha.[1]
Zvláštní kapitolu tvoří zdvyžení přístupu do obchodního domu do prvního patra, které souvisí s původním konceptem nového městského centra, které plánovalo vyzdvyhnout terén pro pěší o patro a dopravu vést v koridorech pod ním. Návštěvníci přicházející z centra, tak musí po opuštění podchodu pod Hlavním nádraží vyjet eskalátory, nebo vystoupat na piazzetu před hlavním vstupem do obchodního domu. Z druhé strany je schodště a lávka spojující OC Dornych s OC Vaňkovka.
Fasády domu jsou buď pouze omítlé a natřené bílou barvu, nebo pokryté dekorativním obkladem. Přízemí a část s kancelářemi je pouze natřená na bílo. Všechny tři schodišťové věže jsou obloženy čtvercovými cementovými dílci, které jsou dekorovány vertikálními zářezy patrnými i zdálky. Hlavní blok obchodní centra je pokryt tmavěhnědou vertikálně vrubovanou obkladačkou a nejnovější přízemní část je pak obložena čtvercovými dílci vínové barvy. Hlavní schodiště je prosvětleno copilitem, který pokrývá celý krk spojující schodiště s hlavním objektem, a dále se nachází ve třetím poschodí hlavní části v místech, kde je fasáda prolomena vystouplými betonovými liniemi ve tvaru písmene U. Dvě z nich se nachází směrem na jih a jsou spojeny linií menších oken. Třetí je pak východním směrem na jižní straně. Schodiště spojující všechna patra jsou osvětlena zvenku vertikálním dvouřadím čtvercových oken, skel s ochranou fólií proti slunci, které jsou zasazeny v hliníkových rámech.
Původní vyvýšené pochozí plochy východním směrem jsou ohraničené kovovým zábradlím, na kterém jsou přichyceny betonové dekorativní dílce od sochaře Milana Buřivala. Do této pochozí části jsou nově předsazeny i ocelové nosníky ve tvaru písmene I nesoucí nově vybudovaný obchodní parter.
Galerie
- Novější část z 90. let
- Pohled ze severu na bezbariérovou rampu s betonovým obkladem zábradlí
- Detail betonového obkladu od Milana Buřivala
- Detail kanceláří v prstencovém obvodu
- Vrypy v cementovém obkladu schodišťových partií
- Keramický obklad fasády se sadou oken
- Vnitřní část s kapsovitými okny
- Postraní schodiště uvnitř obchodního domu
Odkazy
Reference
- S.R.O, Via Aurea. Obchodní dům Prior | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online.
- Městský podchod Brno. www.bariery.centrumpronevidome.cz [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online.
- Crestyl koupil brněnské Tesco – Stavební fórum a.s. [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (česky)
- Tesco u brněnského nádraží čeká proměna, vzniknou byty a levnější obchody. iDNES.cz [online]. 2018-06-14 [cit. 2021-06-23]. Dostupné online.
- TOMALOVÁ, Jana. Tesco na Dornychu nahradí náměstí: investor požádal o demolici. Brněnský deník. 2021-04-10. Dostupné online [cit. 2021-06-23]. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu obchodní centrum Dornych na Wikimedia Commons