O neopětované lásce (film, 1982)

O neopětované lásce je název československé televizní inscenace, kterou v roce 1982 natočil režisér Jiří Bělka. Scénář na motivy stejnojmenné povídky ruského spisovatele Maxima Gorkého napsal Jiří Šotola.

O neopětované lásce
Původní názevO neopětované lásce
Země původuČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka120 minut
Žánrdrama
NámětMaxim Gorkij
ScénářJiří Šotola
RežieJiří Bělka
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleEliška Balzerová
Eduard Cupák
Martin Stropnický
Ladislav Mrkvička
a další
HudbaJiří F. Svoboda
KameraVladimír Opletal
Výroba a distribuce
Premiéra 19820926a26. září 1982
DistribuceČeskoslovenská televize
Česká televize
O neopětované lásce na FDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsazení

Eliška Balzerová Larisa Antonovna
Eduard Cupák Petr Torsujev
Martin Stropnický Kolja Torsujev
Ladislav Mrkvička doktor Karpov
Vladimír Bičík Mustafa
Zdeněk Řehoř Bragin
Blanka Vikusová Strešněvová
Eva Hudečková Zvancevová
Vlastimil Bedrna Mamethulov
Alexej Pyško Bogomolov
Jaroslav Kaňkovský Pavlov
Rudolf Hrušínský kožař
Václav Voska vicegubernátor
Jiří Kodet Proctor
Zdeněk Martínek dělník
Pavel Zedníček kupletista
Petr Pospíchal číšník

Tvůrci

Námět Maxim Gorkij (stejnojmenná povídka)
Scénář Jiří Šotola
Dramaturgie Bohumila Zelenková
Režie Jiří Bělka
Hlavní kameraman Vladimír Opletal
Vedoucí výroby Eva Heřmanová
Hudba Jiří F. Svoboda
Výtvarník scény Josef Diviš
Výtvarnice kostýmů Jarmila Konečná
Střih Jana Malásková
Zvuk Hugo Markes
Kameramani Stanislav Benc, Miloš Horák a Ivan Rybák
Masky Josef Adamička a Květa Holasová
Asistent režie Kateřina Housková

Technické údaje

  • Premiéra: 26. září 1982 (I. program Československé televize)
  • Výroba: Československá televize Praha, Hlavní redakce dramatického vysílání, 1982
  • Barva: barevný
  • Jazyk: čeština
  • Délka: cca 120 minut

Z dobového tisku

Uvedení televizní dramatizace povídky Maxima Gorkého zhodnotil recenzent Tvorby (39/1982) následovně: „Do řádu děl mistrných se prosadila hra Jiřího Šotoly O neopětované lásce, která vznikla na motivy povídky Maxima Gorkého. Režisér Jiří Bělka vyvolal tento obraz z předrevolučního Ruska s virtuozitou a jemností hudebního skladatele. Invenci při stavbě významově sdělných interiérů Bělka dokonale zužitkoval v kompozici herecké akce a dokázal, že televizní dramatika není odkázána na dvojí využití kruhového okna v dekoraci nebo na překvapivě emociálně působivé sestavení dveří v domě bratrů Torsujevových. Výjimečná byla tato inscenace i svou délkou (dvě hodiny) a tedy i neběžnými nároky na ústřední hereckou dvojici – Elišku Balzerovou a Eduarda Cupáka. V roli Larisy Antonovny musela Balzerová obsáhnout polohu impulsivní hýčkané děvy i stárnoucí a do zoufalství se propadající neúspěšné herečky. Na tom, jak uhraje rozpětí i napětí těchto pólů, závisel do značné míry osud hry. Režisérovu důvěru Eliška Balzerová nezklamala. Totéž se dá říci o Ladislavu Mrkvičkovi a hlavně Eduardu Cupákovi. Samozřejmostí se v Bělkově ojedinělém režijním pojetí staly výrazné herecké výkony v epizodních rolích (Zdeněk Řehoř, Vlastimil Bedrna, Rudolf Hrušínský st., Václav Voska atd.)."[1]

Reference

  1. BÍLEK, Petr. Týden v televizi. Tvorba: týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 29. září 1982, čís. 39, s. 19. ISSN 0139-5513.

Literatura

  • BÍLEK, Petr. Týden v televizi. Tvorba: týdeník pro politiku, vědu a kulturu. 29. září 1982, čís. 39, s. 19. ISSN 0139-5513.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.