OKK Koksovny

Historie společnosti sahá až do roku 1843, kdy byl zahájen provoz koksovny Jan (později President Beneš a poté Československá armáda), která se později stala součástí společnosti. Samotný podnik OKK vzniknul v roce 1952 a byly do něj sloučeny všechny koksovny v Ostravsko-karvinském revíru s výjimkou koksoven hutních podniků (Vítkovické železárny, Třinecké železárny, Nová huť).[3]

Akciová společnost OKD, OKK vznikla vyčleněním majetku OKD (kam tehdy koksovny patřily) k 1. lednu 1994 a společnost OKD se stala jejich 100% vlastníkem. Majetkem OKD, OKK se tak staly dvě koksovny v Ostravě (Jan Šverma a Svoboda) a jedna v Karviné (ČSA).[3][4][2]

V průběhu roku 2008 došlo k majetkovým změnám, kdy se novým vlastníkem firmy stala společnost New World Resources,[2] která je současně vlastníkem původní mateřské společnosti OKD.[5]

Novým majitelem firmy se 12. prosince 2013 stala společnost MTX Koksovny[2] ze skupiny MTX CZ podnikatele Petra Otavy,[6] který byl také od roku 2014 předsedou představenstva. K 31. březnu 2014 firma MTX Koksovny zanikla sloučením se společností OKK Koksovny a MTX CZ se tak stala přímým vlastníkem OKK Koksoven.[2]

V současnosti (2011) společnost provozuje již pouze koksovnu Svoboda, poté co byl zastaven provoz koksoven ČSA (1997)[3] a Jan Šverma (17. prosince 2010)[7] a plánovaná výstavba zcela nové koksovny ve Stonavě byla v roce 1991 zastavena.[3] V koksovně Svoboda jsou v provozu čtyři koksovací baterie (stav k roku 2013).[8]

Hlavním produktem společnosti je černouhelný koks pro využití v metalurgii, k vytápění a k technologickým účelům.[9] Mezi vedlejší produkty patří koksárenský plyn, dehet, benzol, síran amonný a síra.[10]

V roce 2013 společnost vyrobila 673 500 tun koksu, z větší části se jednalo o slévárenský koks. V případě vedlejších produktů šlo mj. o 269,3 mil. m³ koksárenského plynu pro odběratele Dalkia Česká republika, dále pak bylo pro společnost DEZA Valašské Meziříčí vyrobeno 18 100 t bezvodého dehtu a 5600 t benzolu.[8]

Závod společnosti Koksovna Svoboda je významným zdrojem znečištění ovzduší na území města Ostravy, zejména pro Benzo(a)pyren (u kterého je v regionu dlouhodobý problém s překračováním imisního limitu) a jiné polyaromatické uhlovodíky.[11] Situace je horší díky poloze koksovny v blízkosti centra města a obytných domů, kde dochází při nepříznivém větru k obtěžování obyvatelů zápachem a imisemi.[12] Rovněž je zdrojem tzv. ultrajemného prachu.[13] Vliv závodu na životní prostředí byl v r. 2017 medializován[14][15] a v r. 2018 o něm v rámci cyklu „Nedej se“ natočila ČT dokument s názvem „Jedy z koksáren“.[12].

K tématu proběhla 28. ledna 2019 v Centru Pant veřejná debata[16] s promítáním dokumentu. Debaty se zúčastnili místní politici (Jarmila Uvírová - náměstkyně hejtmana, Kateřina Šebestová - náměstkyně primátora Ostravy), režisér dokumentu Tomáš Netočný, lékař Miroslav Šuta, zástupce společnosti OKK Koksovny Ivo Bárta a moderoval ji děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Následující den po debatě došlo v provozu k výpadku proudu a úniku emisí do ovzduší, kdy událost opět oběhla sociální sítě.[17] Video vzbudilo značný ohlas a značně ostrou reakci náměstkyně primátora města Ostravy Kateřiny Šebestové na jednom z webů města.[18] Na stranu své náměstkyně se následně na Twitteru postavil i primátor Tomáš Macura.[19]