Nouzový stav v Česku

• Při povodních v roce 2002 vyhlásil předseda vlády nouzový stav pro území hlavního města Prahy, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje původně na necelých 11 dní od 12. srpna do 22. srpna, spočívající především v omezení nedotknutelnosti osob, majetku a obydlí a svobody pohybu a pobytu osob v rámci evakuačních a záchranných opatření.[4] O den později přibyl i Ústecký kraj[5] a od 17. srpna přestal platit pro území Karlovarského kraje,[6] ale na zbývajícím území byl prodloužen až do 31. srpna.[7]
• Při povodních v roce 2006 vláda pro území Jihočeského, Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje omezila na týden nedotknutelnost osob, majetku a obydlí a svobodu pohybu a pobytu osob v rámci evakuačních a záchranných opatření, a to od 2. dubna do 10. dubna.[8] Nouzový stav byl poté prodloužen do 19. dubna.[9]
• V důsledku rozsáhlé živelní pohromy, v rozhodnutí blíže nespecifikované, byl vyhlášen nouzový stav pro území hlavního města Prahy, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského, Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje od 21.00 hodin dne 2. června 2013 do odvolání. Bylo vyhlášeno 10 bodů krizových opatření (evakuace osob a majetku, omezení vstupu, pobytu a pohybu, povinnost výpomoci, bezodkladné provádění staveb a dalších činností, nasazení vojáků a složek požární ochrany, regulační opatření v dodávkách výrobků, prací, služeb a v dopravě, péče o děti a mládež, přednostní zásobování, náhradní způsob rozhodování dávkách sociálního zabezpečení) a 6 bodů omezení práv, týkajících se nedotknutelnosti osob a obydlí, vlastnických a užívacích práv, svobody pobytu a pohybu, shromažďovacího práva, práva na podnikání a práva na stávku.[11] Zrušen pak byl po skupinách krajů postupně rozhodnutími vlády č. 148/2013 Sb. (k 13. 6. 2013 pro Liberecký kraj),[12] č. 171/2013 Sb. (20. 6. pro hlavní město Prahu, Jihočeský a Plzeňský kraj)[13] a č. 172/2013 Sb. (29. 6. pro Středočeský, Ústecký a Královéhradecký kraj).[14] V jiných zdrojích se dá dohledat, že onou nejmenovanou živelní pohromou byly povodně.[31]

• Po zasažení orkánem v lednu 2007 vláda stanovila na dva týdny od 25. ledna do 5. února zákaz vstupu do lesů ve vymezených krajích a okresech. Šlo o celé území Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského a Libereckého kraje a kraje Vysočina, v rámci Středočeského kraje se nouzový stav týkal okresů Benešov, Kolín, Kutná Hora a Příbram, z Královéhradeckého kraje okresů Jičín, Náchod a Trutnov a z Moravskoslezského kraje okresu Bruntál.[10]

• Dne 12. března 2020 od 14 hodin byl na celém území České republiky vyhlášen nouzový stav v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19, a to původně na dobu 30 dní, tedy na maximální dobu, na kterou jej může vláda bez souhlasu sněmovny vyhlásit.[15] Platil zákaz veřejných i soukromých akcí a zákaz vstupu veřejnosti do sportovních a kulturních zařízení. Od soboty 14. března byl zakázán provoz restaurací a některých obchodů, opatření mělo platit na 10 dní, později bylo prodlouženo do 1. dubna.[32] Od pondělí 16. března platilo uzavření státních hranic, tento den byly také uzavřeny tři obce na Olomoucku. Od čtvrtka 19. března byl vyhlášen zákaz vycházení bez ochrany obličeje a zákaz nakupovat v obchodech lidem pod 65 let mezi 8. a 10. hodinou. Od úterý 24. března do 23. dubna bylo zakázáno pobývat na veřejnosti v počtu více než dvou osob.[33][34] Všechna opatření byla poté prodloužena do 11. dubna.[35] Dne 7. dubna byl nouzový stav (včetně všech opatření) prodloužen do 30. dubna,[16] ale restriktivní opatření se měla mezi 20. dubnem a 25. květnem 2020 postupně uvolňovat.[36] Od 23. dubna bylo znovu umožněno vycestovat do zahraničí, po návratu se však člověk musel buď prokázat potvrzením o negativním testu na koronavirus, nebo byl nucen strávit 14 dní v karanténě.[37] Dne 28. dubna se nouzový stav znovu prodloužil do 17. května,[17][38] šlo ale o poslední prodloužení a uplynutím tohoto dne skončil.
• Dne 30. září 2020 vláda schválila vyhlášení nouzového stavu od 5. října 2020 na 30 dní.[18] Cílem bylo hladké zavedení nových opatření, které měly omezit především hromadné akce a snížit reprodukční číslo z 1,2 o 30–40 %, tedy na 0,8–0,9. Se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR následně vláda schválila prodloužení nouzového stavu do 20. listopadu 2020,[19] podruhé do 12. prosince 2020,[20] potřetí do 23. prosince 2020,[21] počtvrté do 22. ledna 2021[22][39] a popáté do 14. února 2021.[23] Další prodloužení Sněmovna nepodpořila,[40][41][42] nicméně 14. února 2021 byl vládou na základě žádosti hejtmanů a primátora hl. města Prahy vyhlášen nový nouzový stav, a to od 15. února na 14 dní, tedy do 28. února.[24][43] Po přijetí tzv. pandemického zákona Poslanecká sněmovna 18. února rozhodla o zrušení nouzového stavu k 27. únoru (tedy uplynutím dne 26. února).[25] Poslanecká sněmovna ovšem 26. února přijala usnesení, podle kterého je v souvislosti s šírením mutací koronaviru vláda oprávněna vyhlásit nový nouzový stav.[44] Na základě toho vláda 26. února vyhlásila další nouzový stav od 27. února, a to na dobu 30 dnů[26], který měl platit do 28. března, ale po souhlasu Poslanecké sněmovny uděleného v pátek 26. března vláda rozhodla o jeho prodloužení do 11. dubna.[27] Dále již nouzový stav prodloužen nebyl a uplynutím tohoto dne skončil.
• Popáté byl nouzový stav vyhlášen vládou v demisi 25. listopadu 2021 s účinností od následujícího dne na 30 dní. Důvodem byla zhoršující se epidemiologická situace, zejména ve východní části republiky.[45][46][28]

V noci z 23. na 24. února 2022 zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Ministr vnitra České republiky Vít Rakušan (za STAN) sdělil po jednání vlády 2. března 2022, že z důvodu přijímání uprchlíků z okupované Ukrajiny je nutné vyhlásit nouzový stav. Ten byl vyhlášen na 30 dní od 4. března do 2. dubna 2022.[29][47] Poté byl nouzový stav se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužen až do 31. května 2022.[30]

• Krizové řízení
• Krizové stavy
• Krizový zákon
• Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
• Krajní nouze