Noháčovití

Noháčovití (Pedetidae) je čeleď hlodavců z podřádu Anomaluromorpha, kam patří i šupinatky.[1] Zahrnuje jediný rod noháč (Pedetes) s dvěma druhy žijícími v jižní a východní Africe.

Noháčovití
Noháč (Pedetes sp.)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďnoháčovití (Pedetidae)
Gray, 1825
Rod
Sesterská skupina
šupinatkovití (Anomaluridae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Noháči jsou větší hlodavci s výrazně prodlouženýma zadníma nohama a dlouhým osrstěným ocasem. Jsou to noční zvířata, která si vyhrabávají systémy nor, kde přečkávají den. Žijí v pouštních a polopouštních oblastech. Obvykle se pohybují po všech čtyřech končetinách jako králíci, ale především v nebezpečí skáčou po zadních nohách jako klokani.

Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, někdy i semen a stonků. Občas konzumují i hmyz (hlavně sarančata).

Výskyt

Noháči žijí v jižní a východní Africe od Keni přes Tanzanii, Angolu, Zambii, Zimbabwe, Namibii, Botswanu a Mosambik po Jihoafrickou republiku. Obývají suché písčité půdy v pouštních nebo polopouštních oblastech.[2]

Taxonomie

Systematické zařazení čeledi noháčovitých v rámci hlodavců je nejasné.[2]

Známý je jen jeden rod s dvěma druhy:[3]

rod Pedetes – noháč

  • druh Pedetes capensis – noháč jihoafrický
  • druh Pedetes surdaster – noháč východoafrický

Někteří autoři neuznávají existenci rodu Pedetes surdaster a zařazují jej jako poddruh k druhu Pedetes capensis.[2]

Vzhled

Noháči jsou statní hlodavci. Jejich tělo měří 350–430 mm, ocas 370–470 mm.[2] Váží 3–4 kg. Jsou zbarveni skořicově hnědě až žlutohnědě. Spodní část těla je béžová až bělavá. Ocas je bohatě ochlupený; jeho konec je černý nebo tmavě hnědý.

Pro noháče jsou charakteristické prodloužené zadní nohy; přední nohy mají krátké. Hlava je krátká a tupě zakončená. Mají velké oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je

  • 1.0.1.3
  • 1.0.1.3

Způsob života
Lebka noháče

Noháči jsou noční zvířata. Vyhrabávají si systémy nor, kde přečkávají den, a do nichž se schovávají před predátory. Žijí jednotlivě, i když při shánění potravy se někdy sdružují do skupinek o 8 až 9 jedincích. V jedné noře však kromě období výchovy mláďat žije vždy jen jeden jedinec.

Při pomalé chůzi se pohybují po všech čtyřech končetinách, v nebezpečí skáčou jen po zadních nohách podobně jako klokani.[2] Jednotlivé skoky měří i přes 2 metry. Za jednu noc nachodí obvykle několik kilometrů.

Potrava se skládá především z cibulek nebo silných kořínků, ale někdy jí i nadzemních částí rostlin nebo jejich semen. Nepohrdnou však ani hmyzem – především sarančaty nebo různými brouky.

Noháči se rozmnožují prakticky po celý rok. Rodí jen jedno mládě vážící 250–300 g, které kojí průměrně 48 dní.[2] Mláďata poté opouštějí hnízdo a dospívají ve třetím roce. Maximální zaznamenaný věk noháče v zajetí byl 19 let.

Podrobnější informace naleznete v článku Noháč.

Stupeň ohrožení

Noháči jsou v červeném seznamu druhů vyhodnoceni jako málo dotčený druh – nejsou tedy podle současných poznatků ohroženi vyhynutím.[4]

Odkazy

Reference
  1. Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2012-09-16]. Kapitola Anomaluromorpha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-12. (anglicky)
  2. NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Springhare, or Springhaas, s. 1620-22. (anglicky)
  3. Profil taxonu noháč [online]. BioLib [cit. 2012-09-16]. Dostupné online.
  4. BUTYNSKI, T. M. M.; DE JONG, Y. Pedetes capensis [online]. IUCN, 2008 [cit. 2012-09-16]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1). Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.