Nikolaj Andrianov

Nikolaj Jefimovič Andrianov, rusky Николай Ефимович Андрианов (14. říjen 1952, Vladimir – 21. březen 2011, Vladimir) byl ruský gymnasta reprezentující Sovětský svaz. Jeden z nejúspěšnějších gymnastů historie.

Nikolaj Andrianov
Narození14. října 1952
Vladimir
Úmrtí21. března 2011 (ve věku 58 let)
Vladimir
Příčina úmrtíneurologická porucha
Místo pohřbeníUlybyševo
Povolánísportovní gymnasta
OceněníLeninův řád
Cena leninského komsomolu
zasloužilý trenér SSSR
medaile Za pracovní udatnost
Řád čestného odznaku
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Sportovní gymnastika na LOH
zlato Mnichov 1972 prostná
zlato Montreal 1976 víceboj – jednotlivci
zlato Montreal 1976 prostná
zlato Montreal 1976 kruhy
zlato Montreal 1976 přeskok
zlato Moskva 1980 víceboj – družstva
zlato Moskva 1980 přeskok
stříbro Mnichov 1972 víceboj – družstva
stříbro Montreal 1976 víceboj – družstva
stříbro Montreal 1976 bradla
stříbro Moskva 1980 prostná
stříbro Moskva 1980 víceboj – jednotlivci
bronz Mnichov 1972 přeskok
bronz Montreal 1976 kůň našíř
bronz Moskva 1980 hrazda
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlato MS 1974 kruhy
zlato MS 1978 víceboj
zlato MS 1978 kruhy
stříbro MS 1974 přeskok
stříbro MS 1978 přeskok
stříbro MS 1979 přeskok

Přivezl 15 medailí ze tří olympijských her, což je rekord mezi muži. Sedm z nich bylo zlatých, jedna z Mnichova 1972 (prostná), tři z Montrealu 1976 (prostná, kůň, víceboj) a tři z Moskvy 1980 (kruhy, kůň, družstva). K tomu 5 stříbrných a tři bronzové medaile. Má také čtyři zlata a sedm stříbrných medailí ze světových šampionátů. Roku 1976 byl v Sovětském svazu zvolen Sportovcem roku.

S gymnastikou začal ve dvanácti letech (roku 1964), což je na gymnastiku poměrně pozdě. Vedl ho trenér Nikolaj Tolkačov.[1] Mezinárodní kariéru započal na evropském šampionátu roku 1971, kam byl povolán jako náhradník a přesto přivezl šest medailí. Na olympiádě v Moskvě skládal za všechny sportovce olympijský slib během zahajovacího ceremoniálu, tam také ukončil svou sportovní kariéru. Poté trénoval mládež, v letech 1981-92 vedl jako trenér mužský juniorský tým SSSR, v letech 1990-92 mužský národní tým, a v letech 1990-93 byl též prezidentem Sovětské (posléze ruské) gymnastické federace. Roku 1994 přijal nabídku z Japonska, aby se věnoval vedení zdejší gymnastické mládeže. Pracoval v Japonsku až do roku 2002 a měl zásadní podíl na vzmachu japonské gymnastiky. Poté se vrátil do Ruska a vedl sportovní školu v rodném Vladimiru. V roce 2010 mu byla diagnostikováno degenerativní neurologické onemocnění. Zemřel rok poté, v 58 letech. Roku 1974 použil k seskoku z kruhů jako první gymnasta v mezinárodní soutěži trojnásobné salto.

Jeho manželkou byla sportovní gymnastka Ljubov Burdová. Vzali se roku 1973 a měli dva syny.[2]

Reference
  1. Nikolay Andrianov | Soviet gymnast. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2017-03-29]. (anglicky)
  2. WEBER, Bruce. Nikolai Andrianov, Gymnastics Icon, Dies at 58. The New York Times. 2011-03-22. Dostupné online [cit. 2017-03-29]. ISSN 0362-4331.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.