Nicola Berti

Fotbal začal hrát v Parmě. Zde odehrál první zápasy za dospělé. V sezoně 1983/84 pomohl vyhrát ve třetí lize a slavil tak postup do druhé ligy. V roce 1985 odešel hrát do Fiorentiny, kde odehrál první zápasy v nejvyšší lize. Za fialky odehrál tři roky bez žádných úspěchů.

V létě 1988 jej koupil Inter za 7,2 miliard lir. Za Nerazzurri hrál 10 let a vyhrál 4 trofeje. Titul získal v první sezoně (1988/89), poté získal Italský superpohár. Stal se i vítězem dvou pohárů UEFA a to v sezonách 1990/91 a 1993/94. Také odehrál finále pohárů UEFA v sezoně 1996/97, ale prohrál s německým Schalke 04. Celkem za Nerazzurri odehrál 312 utkání a vstřelil 41 branek.

V lednu 1998 odešel do Tottenhamu. Za rok odešel do Alavésu a v roce 2000 ukončil kariéru v australském klubu Northern Spirit.

Za reprezentaci odehrál 39 utkání a vstřelil 3 branky. První utkání odehrál již v 21 letech 19. října 1988 proti Norsku (2:1).[1] Byl povolán na domácí MS 1990. Na turnaji nastoupil do čtyř utkání a získal bronzovou medaili. Také byl na šampionátu MS 1994, kde byl u všech zápasech. Po prohraném finále si pověsil přes hlavu stříbrnou medaili. Posledním zápasem v národním týmu byl 21. června 1995 proti Německu (0:2).[2]

Statistika na velkým turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1990	2 zápas ve skupině	14. 6.	USA	90	0	1:0[3]
		3 zápas ve skupině	19. 6.	ČSSR	90	0	2:0[4]
		Osmifinále	25. 6.	Uruguay	52	0	2:0[5]
		O 3. místo	7. 7.	Anglie	26	0	2:1[6]
	MS 1994	1 zápas ve skupině	18. 6.	Irsko	6	0	0:1[7]
		2 zápas ve skupině	23. 6.	Norsko	90	0	1:0[8]
		3 zápas ve skupině	28. 6.	Mexiko	90	0	1:1[9]
		Osmifinále	5. 7.	Nigérie	46	0	2:1 v prodl.[10]
		Čtvrtfinále	9. 7.	Španělsko	24	0	2:1[11]
		Semifinále	13. 7.	Bulharsko	90	0	2:1[12]
		Finále	17. 7.	Brazílie	120	0	0:0 (2:3) na pen.[13]