Ngorongoro

Oblast Ngorongoro byla vyhlášena za chráněné území v roce 1959 a v témže roce oddělena od národního parku Serengeti. Území bylo zapsáno v roce 1979 do Světového přírodního dědictví UNESCO. V roce 2010 došlo k rozšíření zápisu ve světovém dědictví UNESCO a Ngorongoro je od tohoto roku díky zde žijícím Masajům nejen přírodní, ale zároveň i kulturní dědictví.

Masajové obsadili kráter Ngorongoro před zhruba dvěma sty lety, když z něj vyhnali příslušníky slabších kmenů. Dnes se musejí podřizovat přísným pravidlům, které v národním parku Ngorongoro platí.

Země v chráněném území je víceúčelová, což je v Tanzanii rarita. Je zde zkombinována přísná ochrana divoké zvěře skloubená se zde žijícím obyvatelstvem. Využití půdy je řízeno tak, aby předešlo negativním účinkům na zvěř. Kultivace půdy je v Ngorongoro zakázána.

Fauna v kráteru Ngorongoro je velmi bohatá a rozmanitá. Vzácností mezi většími zvířaty jsou nosorožec černý, jehož stavy klesly z asi 108 kusů v letech 1964 - 1966 na 11 - 14 kusů v roce 1995, a hroch, jenž je v Tanzanii velmi neobvyklý. Žije zde také mnoho kopytníků: pakůň žíhaný (7 000 kusů v roce 1994), zebra (4 000), gazely (3 000). V kráteru je nejhustější populace lvů (62 kusů v roce 2001). Na okraji kráteru žijí levhart, slon (42 ks v roce 1987 a 29 ks v roce 1992), buvoli (4 000 v roce 1994). Nalezneme zde i šakaly, gepardy, hyeny.

Tahle dokonalá přírodní rovnováha funguje z velké části i díky hyenám, kterých v kráteru žije dvakrát více než v okolních oblastech. Právě hyeny se starají o to, že na ohromné ploše bývalého kráteru nezůstávají hnijící zbytky zvířat – silnými zuby rozdrtí i tu nejsilnější kost – a nakažlivé nemoci se nemohou šířit.

V kráteru Ngorongoro naopak nenarazíte na žirafy, pro něž jsou terén a vegetace na okraji kráteru nepřístupné.[1]

Charakteristický je pro území Ngorongoro kráter, který je zároveň největší neporušená sopečná kaldera na světě. Kráter se vytvořil, když obrovský vulkán explodoval a zhroutil se zhruba před 2 miliony let. Kráter je 610 m hluboký a dno má plochu 260 km².

Řeka Munge Stream odvodňuje kráter směrem na sever kaldery, kde dále teče do jezera Magadi. To je sezónní slané jezero přibližně uprostřed kráteru. Řeka Lerai Stream odvodňuje vlhké lesy směrem k jihu kaldery, vyživuje tak prales Lerai ležící na dně kráteru. Dalším významnějším vodním zdrojem kráteru je Ngoitokitok Spring, v blízkosti východních svahů. Zde je i výletní místo otevřené pro turisty. Na dně kráteru se nalézá mnoho jiných malých potůčků, které jsou důležité pro zvířata a místní obyvatele - Masaje, hlavně v období sucha.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ngorongoro na Wikimedia Commons
• United Nations Environment Programme - Ngorongoro - anglicky
• Vše o oblasti Ngorongoro Archivováno 7. 11. 2007 na Wayback Machine - anglicky
• Fotografie z kráteru Ngorongoro