Netopýři

Vznik a vývoj nejstarších zástupců netopýrů v období paleogénu patří stále k velkým záhadám paleontologie obratlovců.[3] Nejstaršími fosiliemi této skupiny jsou fragmenty kostí, objevené v některých místech světa (USA, Francie, Austrálie, Indie), a pocházející z období eocénu (stáří 52 až 48 milionů let). Vývoj pozoruhodných anatomických a fyziologických adaptací, jako je aktivní let a echolokace, však stále zůstává nevyřešenou hádankou.[4]

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kaloňů, jsou:

• echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar. Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý, okolo 20 kHz a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý až kolem 110 kHz.[5]
• chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
• jejich uši netvoří uzavřený kruh
• mají ostré zuby, zejména stoličky
• dosahují menších rozměrů
• stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že většina netopýrů neumí chodit

Díky poznatkům molekulární analýzy máme novou a přesnější představu o evolučních vztazích mezi netopýry. S tím přichází i nové členění. Podřád Microchiroptera je spíše klasickou představou sjednocující čeledě a rody netopýrů. Molekulárně-genetická analýza však prokázala u některých druhů netopýrů větší příbuznost s kaloni než s jinými netopýry.

Dnes se tedy letouni (Chiroptera) dělí na dva podřády – Vespertilioniformes (netopýrotvaří) a Pteropodiformes (kaloňotvaří). Do první skupiny patří drtivá většina druhů netopýrů, zatímco v druhé zmíněné čeledi nalezneme 170 druhů kaloňů společně se 156 druhy netopýrů a čeledí vrápencovití (Rhinolophidae).[6]

Netopýři se živí hmyzem, krví, malými savci, žábami a rybami.

Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou sice malé a špatně vyvinuté, ale netopýři s nimi vidí. Mají schopnost tzv. utajené březosti – pozastavení vývoje plodu a odložení jeho porodu i vývoje na příznivější období.

Netopýr velký (Myotis myotis) v letu

Netopýří radar neboli echolokace je způsob orientace. Význam slova echolokace je echo (ozvěna) a lokace (zjišťování místa). Tento radar (sonar) pracuje na principu ultrazvukových vln.

Všechny druhy netopýrů žijících v Česku (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

• Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
• Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

• Nepoužívat chemikálie.
• Pokud se letní kolonie usadí na půdě či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř.
• Vyvěšovat netopýří budky čili netopýrovníky.[7]
• Při zateplování či rekonstrukci budovy netopýrům neublížit. Řešení je jednoduché, návod i mnohé příklady lze nalézt např. na http://www.sousednetopyr.cz/ Pokud netopýry objevíme při rekonstrukci domu, lze pro odbornou pomoc zatelefonovat na netopýří linku (737 121 672). V Praze provozuje záchrannou sos netopýří linku ZO ČSOP Nyctalus (731 523 599, www.nyctalus.cz), po celé republice pomohou i záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz).[8] [9]