Netivot

Leží v nadmořské výšce 140 metrů na severozápadním okraji pouště Negev; v oblasti která byla od 2. poloviny 20. století intenzivně zúrodňována a zavlažována a ztratila téměř charakter pouštní krajiny.

Obec se nachází 20 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 74 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 71 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 25 kilometrů severovýchodně od města Beerševa. Netivot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Netivot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 25, která se tu kříží s dálnicí číslo 34. Podél dálnice číslo 25 probíhá železniční trať Aškelon–Beerševa a stojí tu železniční stanice Netivot, zprovozněná roku 2015.

Sportovní stadion v Netivot

Netivot byl založen 10. května 1956 a zpočátku se nazýval Azata.[4] Nynější pojmenování je odvozeno od biblického citátu z Knihy přísloví 3,17: „Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji“[5][6]

Nejdříve šlo o provizorní přistěhovalecký tábor[6], který se postupně proměnil v takzvané rozvojové město - plánovitě budované sídliště určené pro ubytování nových židovských přistěhovalců. Slavnostní založení města se odehrálo 10. května 1956.[7] Byli zde usídleni Židé ze severní Afriky. Mnozí z nich nevěděli, kam jedou a domnívali se, že míří do Jeruzalému. Zpočátku obec procházela složitou ekonomickou situací. Obyvatelé žili v provizorních ubikacích a ve stanech. Roku 1959 v obci vyrostla první budova základní školy Achva.[8]

Vznik města byl součástí širšího osidlovacího programu, který měl posílit demografické pozice Židů v řídce osídlených oblastech poblíž hranic pásma Gazy. Souběžně probíhalo i zakládání zemědělských vesnic v okolí nového města (zejména Oblastní rada Sdot Negev). Problémem byla zaměstnanost v regionu. Dokud probíhalo zakládání města a okolních osad, nacházeli mnozí obyvatelé práci ve stavebnictví, na budování silniční sítě apod. Pak se ale potíže na pracovním trhu vyostřily. V 80. letech 20. století do Netivot mířili mnozí obyvatelé okolních zemědělských osad, které sem přivedla krize v zemědělském sektoru. Nový rozvoj zažilo město od 90. let 20. století s přílivem vlny židovských imigrantů ze zemí bývalého SSSR a z Etiopie.[8] Původně měla obec status místní rady (malé město). V květnu 2000 byla povýšena na velké město.[6][9]

Ve městě sídlil významný rabín, kabalista a předák sefardských Židů Jisra'el Abuchacejra (známý též jako Bábá Salí; 1890-1984). Jeho hrobka je poutním místem.[6]

Populace města je složena z nábožensky orientovaných obyvatel. Převládají mezi nimi stoupenci konzervativního judaismu a cca čtvrtina obyvatelstva patří mezi vyznavače ortodoxního judaismu.[9] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v Netivot Židé - cca 25 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 26 700 osob).[3] V roce 2005 tvořili Židé 95,5 % obyvatelstva, včetně kategorie „ostatní“ pak 99,9 %.[1]

Jde o větší sídlo městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 31 300 lidí.[2]

* údaje za rok 2001 a od roku 2010 a 2011 zaokrouhleny na stovky