Nepřívaz

Nepřívaz, do roku 1918 Nepřívazy,[1] německy Epperswagen[2] byla obec, která zanikla okolo roku 1946 kvůli vystěhování Němců a vytvoření vojenského prostoru Libavá.

Nepřívaz
pomník zaniklé obce Nepřívaz
Lokalita
Obecvojenský újezd Libavá
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°38′56″ s. š., 17°26′29″ v. d.
Nepřívaz
Další údaje
Zaniklé obce.cz417
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se nacházela pod Jílovým vrchem v Oderských vrších, přibližně 18 km severovýchodně od Olomouce. Patřila do tehdejšího i dnešního okresu Olomouc (Moravskoslezský kraj). Lesní lánová ves s kamenitými pozemky ležela v horském zalesněném terénu v nadmořské výšce 590 m na katastru o rozloze 1333 ha. Jméno obce by mohlo být odvozeno např. od osobního jména Nepřívad.

Poprvé byla Nepřívaz zmíněna písemně v roce 1364 jako Neprzywas, v roce 1406 jako Neprzywazie.[3][4] Český název Nepřivaz od roku 1480. Samostatnou obcí se stala roku 1850.[5]

Vývoj počtu obyvatel
Vývoj obce Nepřívaz[4]
Rok 18351880190019211930
Počet obyvatel 419370425418403
Počet domů 5561646969

Pomník obce

Na bývalém místě stojí pomník, který postavili v r. 1993 místní rodáci a na němž je česky i německy text

„ Zde stála naše rodná obec Epperswagen (Nepřívazy). Zmiňovaná je již v r. 1200, zanikla v r. 1946.

Hier stand unser Heimatort Epperswagen. Erwähnt um das Jahr 1200 bis 1946.

 “

Další informace

Poblíže, na Nepřívazském potoku, se nachází Nepřívazský vodopád (cca 3 metry vysoký). Nepřívaz a blízké okolí jsou veřejnosti nepřístupné, ale obvykle jedenkrát ročně mohou být přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Galerie
  • Nepřívaz ruiny
  • Nepřívaz ruiny
  • Nepřívaz - nádrž u památníku obce
  • Nad obcí Nepřívaz
  • Nepřívazský vodopád

Odkazy

Reference
  1. Nepřívazy. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl osmnáctý. S. 205.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 615.
  3. HOSÁK Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Ostrava: Profil, 1967, s. 301.
  4. CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-01-03]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D.. s. 49. Dostupné online.
  5. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. 979 s. ISBN 80-86388-23-9.

Literatura
  • CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006. 49 s. Diplomová práce. Ved. práce RNDr. Aleš Létal, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Dostupné také online z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Cahova.pdf
  • GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. 293 s. Poodří. ISBN 978-80-254-0628-1.
  • KREJČOVÁ, Jana. Nepřivaz (Epperswagen), samota Uhustein (Výří kámen) a skupina tří domů na železniční zastávce Smilov: historie kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Božského Srdce Páně) a drobných církevních objektů. Jana Krejčová. Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2012, roč. 15, č. 2, s. 4–12.
  • MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. 6., dopl. vyd. [Česko]: Hana Martínková, 2018. 544 s., mapy, portréty, plány. ISBN 978-80-270-3568-7.
  • Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. Zprac. TUREK, Adolf a kol. Opava: Zemský archiv v Opavě. 2004. XVI, 979 s. + 1 mp. příl. ISBN 80-86388-23-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.