Nemrut (Bitlis)

Nemrut Dağı; Çiyayê Nemrud
	Kráter Nemrut Dağı
Vrchol	3 050 m n. m.
Prominence	1 250 m
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Turecko
Pohoří	Arménská vysočina
Souřadnice	38°37′10″ s. š., 42°14′28″ v. d.
	Nemrut
Typ	stratovulkán
Erupce	1692
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemrut (turecky Nemrut Dağı, arménsky Սարակն, Sarakn, kurdsky Çiyayê Nemrud) je dormantní stratovulkán,[1] k jehož poslední aktivitě došlo v roce 1692.[2] Údaje o nadmořské výšce kolísají mezi 2 865 a 3 300 m.

Kaldera na hoře Nemrut

Vrchol Nemrutu byl při erupci odmrštěn tak, že vytvořil mohutnou kotlovitou kalderu o průměru 7 km. Na západní straně je tato kaldera naplněna jedním z největších sopečných jezer na Zemi, které je 155 m hluboké a naplněné studenou vodou. V kráteru jsou další dvě vedlejší jezera. Na severu leží jezero Ilıgöl, které je podle svého jména teplé. Na jeho okrajích se nacházejí vývěry horké vody a páry, v jejichž blízkosti dosahuje teplota vody v jezeře až 80 °C. Jezero Ilıgöl má průměr 500 m a hloubku 7 - 8 m. Druhé jezero se jmenuje Küçükgöl (v překladu: Malé jezero) a leží východně od sopečného jezera.

Název Nemrut je odvozen od biblického krále Nimroda.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nemrut Dağı (Bitlis) na německé Wikipedii.

Nemrut Dagi [online]. Smithsonian Institution [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
KARAKHANIAN, A.; DJRBASHIAN, R.; TRIFONOV, V.; PHILIP, H.; ARAKELIAN, S.; AVAGIAN, A. Holocene-historical volcanism and active faults as natural risk factors for Armenia and adjacent countries. S. 319–344. Journal of Volcanology and Geothermal Research [online]. 2002-03. Roč. 113, čís. 1–2, s. 319–344. DOI 10.1016/S0377-0273(01)00264-5. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nemrut na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Nemrut Dagi [online]. Smithsonian Institution [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (anglicky)

[2] KARAKHANIAN, A.; DJRBASHIAN, R.; TRIFONOV, V.; PHILIP, H.; ARAKELIAN, S.; AVAGIAN, A. Holocene-historical volcanism and active faults as natural risk factors for Armenia and adjacent countries. S. 319–344. Journal of Volcanology and Geothermal Research [online]. 2002-03. Roč. 113, čís. 1–2, s. 319–344. DOI 10.1016/S0377-0273(01)00264-5. (anglicky)