Nebovidy (tvrz, okres Kolín)

Jako datum první písemné zmínky o existenci Nebovid v souvislosti se jménem Kunaty z Nebovid se uvádí rok 1268, ovšem historik August Sedláček ve svých dílech Místopisný slovník království českého a Hrady, zámky a tvrze království Českého zmiňuje již rok 1235.[3]

Moderní plastika u východního křídla nebovidské tvrze

Nejstarší historie obce je spojena s rodem pánů z Nebovid, kteří měli ve svém znaku šikmé stříbrné břevno v červeném poli. Tyto prvky byly převzaty jako základ při vytvoření novodobé vlajky a znaku Nebovid z roku 2005.[3]

Ve 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z těchto částí vznikla tvrz. Zmínka o tzv. horní tvrzi, které se říkalo „okrouhlá“, se objevuje v následujícím století v roce 1439, kdy toto sídlo patřilo Baltazarovi z Nebovid a jeho bratru Kašparovi. V roce 1473 převzal „okrouhlou“ tvrz Baltazarův syn Jindřich, který již předtím získal druhou část Nebovid s dolní tvrzí. Jindřich pak obratem prodal celé Nebovidy Janu Plzákovi z Nebřezin. O čtyři roky později, kdy tzv. horní tvrz byla již opuštěná, získal Nebovidy kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé.[3] Neobývaná horní tvrz byla poté přeměna na faru, protože původní nebovidská fara byla zničena v průběhu husitských válek.[3]

Během staletí byla dolní tvrz čtyřikrát přestavována. Původní gotická tvrz měla pouze jedno či dvě obytná křídla, pravděpodobně doplněná věží, a byla obehnaná příkopem a valy.[4] Nynější čtvercová dispozice objektu je výsledkem renesanční přestavby. Ta zde proběhla v druhé polovině 16. století, kdy Nebovidy patřily Hanykéřům ze Semína, což byli původně kutnohorští měšťané, kteří zbohatli na obchodu se stříbrem. Po této přestavbě měla opevněná tvrz tři křídla a na severní straně její jádro uzavírala zeď s bránou. Po obvodu nádvoří byly v patrech dnes již zaniklé dřevěné pavlače, které spojovaly obytné prostory.[4]

V 18. století byla tvrz přestavěna barokně a sloužila jako sýpka. V druhé polovině 20. století zde hospodařilo jednotné zemědělské družstvo, které provedlo některé nevhodné stavební úpravy.[4]

Dolní tvrz je v majetku obce Nebovidy. Tvrz byla dlouhodobě v havarijním stavu, v roce 2001 na ni byl dokonce vydán demoliční výměr.[5] O záchranu (např. v památkové dokumentaci z roku 2013 je zmiňována nutnost řešení havarijního stavu krovu a střechy obytné části východního křídla budovy[6]) a společenské využití tohoto významného historického objektu usiluje spolu s obcí, která sama nedisponuje dostatečným množstvím finančních prostředků na opravu památky, spolek Nebovidská tvrz. Zmíněný spolek v areálu tvrze během roku organizuje různá kulturní představení, filmové projekce, komentované prohlídky a společenské akce.[5]

Tzv. dolní tvrz stojí na menší vyvýšenině v lokalitě zvané „Na Valech“ nad údolím Nebovidského potoka.[1][4] Tvrz je zděný čtyřkřídlý patrový objekt s uzavřeným čtvercovým vnitřním dvorem.[2] Zdivo je převážně kamenné, zvenčí omítnuté. V přízemí objektu se dochovaly původní gotické stavební prvky, včetně zazděných oken. Vnitřní dispozice místností odpovídá renesanční přestavbě. V místnostech v přízemí jsou lunetové klenby s hřebínky.[4] Na vnějších zdech tvrze se dochovaly fragmenty sgrafitové bosáže a vrstvy omítek z období baroka.[2]

Pokud jde o někdejší horní neboli „okrouhlou“ tvrz, ta se nalézala naproti nebovidskému kostelu svatého Petra a Pavla, který pocházel z 12. století a kolem roku 1350 byl goticky přestavěn.[7][8] Za pozůstatky této tvrze jsou považovány zbytky sklepů dřívější fary z druhé poloviny 15. století, která koncem 19. století vyhořela a byla zbořena.[9] Tyto sklepy se nacházejí ve dvoře nové fary, která byla postavená v roce 1900 a která je po zrušení farnosti Nebovidy v roce 2005 v soukromém vlastnictví.[9][3] Zbytky horní tvrze nejsou památkově chráněné.

Památka je přístupná v rámci kulturních a společenských akcí, pořádaných spolkem Nebovidská tvrz.[4] Přímo u tvrze, která sousedí s budovou obecního úřadu, je autobusová zastávka, obsluhovaná pravidelnými spoji z Kolína. Nejbližší vlakové zastávky jsou Hluboký Důl a Červené Pečky na trati Kolín–Rataje nad Sázavou–Ledečko.[1]