Nebeská říše velkého míru

Povstání tchaj-pchingů vypuklo roku 1850 v provincii Kuang-si, vůdcem byl Chung Siou-čchüan, křesťanský konvertita, který na ovládaném území založil nezávislý stát – Nebeskou říši velkého míru. V polovině 19. století Čína utrpěla řadu přírodních katastrof, ekonomických problémů a porážek (zejména pokořující porážka v roce 1842 se Spojeným královstvím v první opiové válce). Dne 11. ledna 1851 Chung Siou-čchüan prohlásil sám sebe za "Nebeského krále" ( 王, Tianwang) a založil nový stát - "Nebeskou říši velkého míru".

V roce 1853 dobyli rebelové město Tianjing. Chung Siou-čchüan ho nechal přejmenovávat na Nanking a město se stalo "nebeským hlavním městem" a hlavním městem celé Nebeské říše velkého míru. Ve městě se postavil palác nebeského krále. Chung Siou-čchüan se snažil rozšířit svou podporu veřejnosti a vytvořit spojenectví s evropskými mocnostmi, ale nedokázal uspět. Evropané se rozhodli zůstat neutrální.

Pokus dobýt Šanghaj v roce 1860 byl zpočátku úspěšný, ale nakonec čínští vojáci a evropští důstojníci pod vedením Fredericka Townsenda Šanghaj ubránili. Chung Siou-čchüan prohlásil, že Bůh ubrání Nanking, ale v červnu 1864 Chung Siou-čchüan zemřel na otravu z jídla. Jen několik dní po jeho smrti dobyla vojska Číny města Nanking. Jeho tělo bylo pohřbeno v bývalém císařském paláci, kde bylo později exhumováno a vítězní generálové si tam mohli ověřit jeho smrt. Poté bylo jeho tělo zpopelněno. Vojáci pak vystřelili popel z děla, aby bylo zajištěno, že jeho pozůstatky nemají hrob jako věčný trest za povstání.

Čtyři měsíce před pádem nebeského království Taiping Chung Siou-čchüan abdikoval ve prospěch Chunga Tianguifu, svého nejstaršího syna. V době předání moci mu bylo patnáct let. I když pád říše byl v roce 1864, boj neskončil. Po Číně bylo ještě několik set tisíc povstalců, kteří pokračovali v boji s více než čtvrt milionovou přesilou. V srpnu 1871 armádu rebelů, vedená Shi Dakaikem, zcela vyhladily čínské jednotky.