Nausikaá

Nausikaá a služebné, ilustrace Johna Flaxmana, 1810

Byla dcerou fajáckého krále Alkinoa (Alcinou, Alkínoös) a jeho manželky a sestry Árété. Podle Homérovy Odysseie (Odysseía) se ujala ithackého krále Odyssea, když doplaval na ostrov Fajáků po útěku od nymfy Kalypsó a přivedla ho do paláce svého otce. Země Fajáků, zvaná Scheria, bývá ztotožňována s ostrovem Korfu.[2]

Podle legendy byla Nausikaá tak krásná, že se Odysseus v první chvíli domníval, že se mu zjevila bohyně.

Zmínky o Odysseovi a jeho zážitcích s Alkinoem a hosty jsou na několika místech Homérovy Odysseie. Král Alkinoos prokazuje Odysseovi čest a obdaří ho loděmi, které mohou konečně dovézt hrdinu zpět do Ithaky. Homér líčí, že Nausikaá se s Odysseem seznámila při míčové hře: „Po práci vykoupaly se družky, olejem se natřely a zatím čekajíce, až by prádlo uschlo, do hry se daly. Královská dceř mezi nimi, sama též rej zavádí. Však Athéné řídí její ruku. Chtějíc hoditi po služce Nausikaá chybila a míč upadl do hlubokého víru. Hlasitě vzkřikly dívky. A křikem tím probudil se Odysseus.“ (překlad Jan Šafránek)[3] Jde o jednu z prvních zmínek o sportu ve světové beletrii, spisovatelka Agallis, žijící ve 2. století n. l., z toho soudí, že Nausikaá vynalezla míčové hry.[4]

Podle Aristotela si Nausikaá vzala za muže Télemacha, syna Odyssea a Pénelopé. Měli spolu syna, jehož jméno mohlo být Perseptolis nebo Ptoliporthus.

Samuel Butler publikoval teorii, podle níž je Nausikaá skutečnou autorkou Odyssey. Vychází z toho, že scéna jejího setkání s Odysseem je nejživější a nejdetailnější částí eposu.[5]

Bylo po ní pojmenováno velké veřejné akvárium Nausicaä Centre National de la Mer ve francouzském Boulogne-sur-Mer, píseň Zoltána Kodályho a asteroid 192 Nausikaa.

• Homér: „Odysseia“ – Naušika je 6. knihou.
• Vojtěch Zamarovský: „Objevení Tróje“ (2004), ISBN 80-8046-283-6
• James Joyce: „Odysseus“ – Nausikaá je 13. kapitolou.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nausikaá na Wikimedia Commons