Najn

Leží v nadmořské výšce 228 metrů v Galileji, na severních svazích masivu Giv'at ha-More, nedaleko od okraje Jizre'elského údolí respektive jeho podčásti nazývané údolí Bik'at Ksulot. Z Giv'at ha-More sem stéká vádí Nachal Tevet.

Vesnice se nachází cca 6 kilometrů severovýchodně od centra Afuly ale jen 1 kilometr od okraje jejích předměstí Giv'at ha-More a Afula ha-Ce'ira, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od Haify. Najn obývají izraelští Arabové, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblast s vyšším etnickým podílem Arabů začíná až na severovýchodních svazích Giv'at ha-More.

Najn je na dopravní síť napojen pomocí místní komunikace, která ústí do dálnice číslo 75.

Najn bývá identifikován jako místo biblického sídla Naim, které zmiňuje Evangelium podle Lukáše coby místo konání Ježíšových zázraků.[3]

Ve středověku místo osídlili arabští Beduíni z klanu Zuabija. Ti sem dorazili poté, co překročili řeku Jordán. Část klanu se potom usadila zde a postupně zde utvořila trvalou osadu. Evropský cestovatel, který vesnici navštívil v 19. století, ji popsal jako zanedbanou chudou osadu.[4] V roce 1880 vyrostl v centru obce křesťanský kostel provozovaný řádem františkánů.[5]

Po skončení britského mandátu během války za nezávislost v roce 1948 byla tato oblast ovládnuta izraelskou armádou, ale obyvatelé této vesnice nebyli vysídleni.[6] Najn si tak zachoval svůj arabský ráz i ve státě Izrael.

V Najn sídlí úřady oblastní rady Bustán al-mardž. Funguje tu základní škola.[4] Vesnice je obklopena přírodní rezervací, která pokrývá vrcholové partie Giv'at ha-More a je částečně zalesněna.

Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Najn výlučně Arabové.[1] Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1744 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,0 %.[1]