Kobra jávská
Kobra jávská (Naja sputatrix) je korálovcovitý had z rodu Naja, jeden z třinácti druhů tzv. plivajících kober, které po útočnících vystřikují svůj jed a míří při tom na oči. Druh popsal Friedrich Boie v roce 1821.[2] Kobra jávská je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody málo dotčený druh, je však často lovena pro maso, kůži a orgány používané v tradiční medicíně.
 Kobra jávská | |
|---|---|
 Kobra jávská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | korálovcovití (Elapidae) |
| Rod | kobra (Naja) |
| Binomické jméno | |
| Naja sputatrix Boie, 1827 | |
 rozšíření kobry jávské (červeně) rozšíření kobry jávské (červeně)
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
Kobra jávská se vyskytuje v Indonésii, konkrétně na ostrovech Jáva, Malé Sundy (Bali, Lombok, Sumbawa, Komodo, Flores, Lomblen a Alor). K životu dává přednost nížinám do výšky zhruba 600 m n. m. Lze ji najít v široké škále stanovišť, obvykle se vyskytuje v lesích, ale též v savanách a rýžových polích, někdy také v sekundárních lesích. Jedná se o pozemního hada, který je aktivní v noci.
Popis
Kobra jávská je středně velká a těžká kobra, měří zhruba 1,3 m, dorůstá maximální velikosti 1,85 m. Podobně jako ostatní kobry má tento druh dlouhá krční žebra, která se v případě ohrožení roztáhnou a vytvoří charakteristickou kápi. Hlava je eliptická s krátkým zaobleným čenichem s velkými nozdrami, oči jsou střední velikosti. Dospělé kobry jávské bývají stejnoměrně žluté, hnědé až černé, mladí jedinci mají na krku pruhy a skvrny. Barva a vzor kůže je rozdílná mezi hady na Jávě a jiných ostrovech, kde se tento druh také vyskytuje.
Jed
Střední smrtná dávka jedu u kobry jávské je 1,7 mg/kg. Jed je neurotoxický a silný, nemusí však rychle účinkovat. Tomuto druhu je přičítáno málo smrtelných uštknutí u lidí.
Chování
Kobra jávská je velmi útočná a nezdráhá se po narušiteli z jedových zubů vystříknout jed, cítí-li se ohrožena. Kobra se živí především malými savci, jako jsou myši a krysy, ale pojídá také žáby, ještěrky nebo jiné hady. Herpetolog Shine Boeadi publikoval v roce 1998 studii věnující se potravě těchto kober na 80 exemplářích. Většinu potravy tvořili savci. Rozmnožování probíhá od srpna do října během období sucha. Po kopulaci samice naklade na konci období sucha případně na začátku období dešťů průměrně 25 vajec ze kterých se po 88 dnech vylíhnou mláďata nezávislá na matce.
Ohrožení
Hlavní nebezpečí pro kobru jávskou představuje lov. Tito hadi se loví především pro kůži a maso, žlučník, krev a srdce kober jsou však také využívány v tradiční medicíně. V roce 2011 bylo kvůli kůži vyváženo celkem 134 550 těchto hadů, přičemž většina obchodů probíhá na ostrově Jáva.
Kobra jávská je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) málo dotčeným druhem a je zapsána v dodatku úmluvy CITES II.[3]
Synonyma
- Naja kaouthia sputatrix
- Naja leptocoryphaea
- Naja naja sputatrix
- Naja tripudians sputatrix
- Naia tripudians var. sputatrix[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Javan spitting cobra na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- KOŘÍNEK, Milan. Kobra jávská [online]. Biolib.cz [cit. 2016-01-17]. Dostupné online.
- Naja sputatrix [online]. Iucn Red List of Threatened Species [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- O'SHEA, Mark. Venomous Snakes of the World. Velká Británie: New Holland Publishers, 2005. Dostupné online. ISBN 0-691-12436-1. S. 94. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kobra jávská na Wikimedia Commons 
Taxon Naja sputatrix ve Wikidruzích