Naděžda Olizarenková

Naděžda Fjodorovna Olizarenková (rusky Надежда Фёдоровна Олизаренко) rozená Muštová (rusky Мушта) (28. listopadu 1953, Brjansk18. února 2017, Oděsa[1]) byla sovětská atletka, běžkyně.

Naděžda Olizarenková
Narození28. listopadu 1953
Brjansk
Úmrtí18. února 2017 (ve věku 63 let)
Oděsa
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Alma materK. D. Ushynsky South Ukrainian National Pedagogical University
Povoláníběžkyně na středně dlouhé tratě
OceněníŘád přátelství mezi národy
zasloužilý mistr sportu SSSR
ChoťSerhiy Olizarenko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Jako reprezentantka SSSR
Atletika na LOH
zlato LOH 1980 běh na 800 m
bronz LOH 1980 běh na 1500 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1978 běh na 800 m
stříbro ME 1978 štafeta 4×400 m
zlato ME 1986 běh na 800 m
Halové ME v atletice
stříbro HME 1985 běh na 800 m

Její specializací byl zejména běh na 800 metrů. První úspěchy zaznamenala v roce 1978 na mistrovství Evropy v Praze na stadionu Evžena Rošického. Vybojovala zde dvě stříbrné medaile (800 m, 4 x 400 m). O rok později získala zlatou medaili na světové letní univerziádě v Ciudad de México.

12. června 1980 v Moskvě zaběhla půlku v čase 1:54,85 a o devět setin překonala tehdejší světový rekord Taťány Kazankinové.[2] 27. července 1980 získala na letních olympijských hrách v Moskvě zlatou medaili v závodě na 800 metrů v novém světovém a olympijském rekordu 1:53,43.[3] Rekord překonala o tři roky později Jarmila Kratochvílová, která v Mnichově zaběhla trať v čase 1:53,28. Olizarenkové čas je však dodnes druhým nejlepším v celé historii.

V roce 1985 získala stříbrnou medaili na halovém ME v Pireusu. O rok později se stala ve Stuttgartu mistryní Evropy, když ve finále zaběhla půlku v čase 1:57,15. Druhá Sigrun Wodarsová z NDR byla o sedmadvacet setin pomalejší.[4] Na druhém ročníku mistrovství světa v atletice v Římě 1987 doběhla ve finále na sedmém místě. V roce 1988 reprezentovala na letní olympiádě v jihokorejském Soulu, kde skončila v semifinálovém běhu na posledním místě.[5]

5. srpna 1984 v Moskvě byla členkou štafety, která zaběhla nový světový rekord na méně často vypisované trati 4 x 800 metrů. Rekord má hodnotu 7:50,17 a dále se na něm podílely Ljubov Gurinová, Ludmila Borisovová a Irina Podjalovská.[6]

Zemřela 18. února 2017 na ALS.

Odkazy

Reference

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.