Naděžda Brázdilová

Narodila se v Rakovníku do rodiny, hlásící se k Československé církvi husitské.

Po skončení druhé světové války odsouhlasila ČCH, od roku 1945 již pod státním dohledem, kněžské svěcení žen-farářek, zcela rovnocenných mužským duchovním, a taktéž dobrovolnost celibátu. V tomto ohledu se jednalo o přelomové rozhodnutí, podobné pravomoci ženám udílelo v té době pouze malé množství evangelických církví například ve Švédsku.

Naděžda Procházková byla po absolutoriu teologie na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké 30. října 1947 vysvěcena biskupem pražské diecéze CČS Miroslavem Novákem a patriarchou církve Františkem Kovářem druhou ženou-farářkou církve. Ve stejném roce, 6. července, byla za přítomnosti obou hodnostářů vysvěcena první farářka Olga Pešková-Kounovská.[3] V následujících letech byly farářkami vysvěceny také další ženy, např. Anežka Ebertová.[4]

Provdala se roku 1948 za teologa a faráře ČCS Th. Dr. Jaroslava Brázdila, duchovního ČCS(H), se kterým pak sloužila jako pomocná duchovní. Začala pak užívat příjmení Brázdilová, s manželem počala 3 dcery.[5]

Po převzetím politické moci ve státě Komunistickou stranou Československa v únoru 1948 se domácí církve dostaly pod silný politický tlak. Prvním působištěm Brázdilové bylo Ústí nad Labem, s manželem pak působili Praze, posléze v podkrkonošské Úpici, nakonec se pak usadili v Trutnově. Politická situace posléze vyústila k odebrání státního povolení k duchovní činností.

Brázdilová pak v trutnovské farnosti působila po zbytek svého duchovního působení. Vedle sloužení mší a kázání v Trutnově se např. čile podílela na organizacích konferencí farářek církve, s manželem překládala teologické texty z němčiny. Běžně užívala make-up a byla kuřačkou, což ve své době u některých věřících vyvolávalo rozruch.

Roku 2001 pak odešla do penze. Závěr života strávila v Trutnově.

Naděžda Brázdilová zemřela 28. prosince 2010 v Trutnově ve věku 85 let.

• Zmínka v diplomové práci
• Materiál ÚSTR
• 70. výročí svěcení prvních farářek