NRZI

NRZI existuje ve dvou variantách v závislosti na tom, jestli změnu stavu způsobí jednička (značka, anglicky mark) nebo nula (mezera, anglicky space). Je-li d_k posloupnost dat na vstupu a p_k představuje posloupnost úroveň na výstupu, platí pro NRZ-M vztah:

${\displaystyle p_{k}=d_{k}\oplus p_{k-1}}$

a pro NRZ-S:

${\displaystyle p_{k}={\overline {d_{k}}}\oplus p_{k-1}}$

kde operátor ${\displaystyle \oplus }$ je operace sčítání modulo-2, kterou lze realizovat hradlem XOR, k-1 se vztahuje na předchozí hodnotu (zapamatovanou například bistabilním klopným obvodem), a pruh nad d_k negaci.

Pokud je známo, že uživatelská data neobsahují dlouhou posloupnost nul (NRZ-M) nebo jedniček (NRZ-S), lze NRZI kódování použít pro vytváření signálu, který zajišťuje synchronizaci vysílače a přijímače. Na začátku a na konci uživatelských dat mohou být použity bity, které se nemění logickou úroveň, pro vyznačení a detekci začátku a konce rámce.

Linkový kód NRZI používá USB[1], Ethernet na optických vláknech (100-Base-FX)[2], FDDI a jeho použití se předpokládá i pro linkový protokol HDLC. NRZI se také používá pro záznam dat na paměťová média, například pro CD-ROM nebo pro pevné disky.

NRZ-M

Varianta NRZI-M nebo NRZ-M kóduje jedničku změnou úrovně. Nula je kódována signálem beze změny úrovně.

Kódování NRZ-M

Zapojení NRZ-M-kodéru

Příklad 1:
Data:	1 1 1 1 1 1 1 1
signál s počátečním stavem „1”:	0 1 0 1 0 1 0 1
signál s počátečním stavem „0”:	1 0 1 0 1 0 1 0

Příklad 2:
Data:	0 0 0 0 0 0 0 0
signál s počátečním stavem „1”:	1 1 1 1 1 1 1 1
signál s počátečním stavem „0”:	0 0 0 0 0 0 0 0

Příklad 3:
Data:	1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 1
signál s počátečním stavem „1”:	0 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 1
signál s počátečním stavem „0”:	1 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 0

NRZ-S

NRZI-S nebo NRZ-S kóduje nulu změnou úrovně a jedničku signálem bez zněny úrovně. Toto kódování používá například USB nebo HDLC.

Kódování NRZ-S

Kódování NRZ-S

Zapojení NRZ-S-kodéru

Příklad 1:
Data:	1 1 1 1 1 1 1 1
signál s počátečním stavem „1”:	1 1 1 1 1 1 1 1
signál s počátečním stavem „0”:	0 0 0 0 0 0 0 0

Příklad 2:
Data:	0 0 0 0 0 0 0 0
signál s počátečním stavem „1”:	0 1 0 1 0 1 0 1
signál s počátečním stavem „0”:	1 0 1 0 1 0 1 0

Příklad 3:
Data:	1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 0 0 0 1
signál s počátečním stavem „1”:	1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 1
signál s počátečním stavem „0”:	0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 0 0