Pravdivostní hodnota
V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty – pravda a nepravda. Hodnota pravda znamená, že výrok je pravdivý.
V algebře tvoří množina (pravda, nepravda) a na ní definované operace Booleovu algebru.
Klasická logika
⊤ pravda
| ·∧· konjunkce
| ||
¬
| ↕
| ↕
| |
⊥ nepravda
| ·∨· disjunkce
| ||
| Negace vzájemně mění pravdu za nepravdu a konjunkci za disjunkci | |||
V klasické logice se používají dvě pravdivostní hodnoty pravda (P, latinsky verum, ⊤, případně 1), a nepravda (N, latinsky falsum ⊥, případně 0). Logické spojky konjunkce a disjunkce jsou binární] logické funkce; vzájemně jsou propojeny de Morganovými zákony:
- ¬(p∧q) ⇔ ¬p ∨ ¬q
- ¬(p∨q) ⇔ ¬p ∧ ¬q
Elektrické obvody
V elektrických obvodech a v počítačích se hodnoty pravda a nepravda reprezentují podle vhodně vybraných elektrických veličin, nejčastěji napětí. Ve standardní logice TTL se používají tyto úrovně napětí:
- pravda je napětí 5 V (v praxi 4,7 V až 5,3 V)
- nepravda je napětí 0 V (v praxi 0 V až 0,6 V)
- jakákoliv jiná hodnota napětí je chyba
V jiných typech logických obvodů se používají jiné úrovně napětí, v moderních počítačích se pro snížení příkonu napětí pro logickou jedničku snižuje až k jednomu voltu.
U počítačových sběrnic se používá tak zvaná trojstavová logika. Znamená to pouze, že výstupy obvodů, které nejsou vybrány, jsou ve stavu vysoké impedance, aby neovlivňovaly výstupy právě vybraných obvodů.
Alternativní logiky
Fuzzy logika a vícestavová logika používají více hodnot, než je pouze pravda a nepravda. Výrok tak může být pravdivý, nebo nepravdivý pouze částečně, můžeme také prohlásit, že pravdivost nebo nepravdivost výroků je neznámá.