Linkový kód

Linkový kód je libovolný způsob reprezentace digitálního signálu pro přenos elektrickým kabelem v základním pásmu, bez použití modulace. Linkové kódy se používají i pro přenos optickými kabely, pro magnetický a optický záznam informací a na principu linkových kódů jsou vytvořeny i čárové kódy.

Příklad kódování binárního signálu pomocí pravoúhlé pulzní amplitudové modulace s polárním kódem Non return to zero (NRZ)
11011000100 v Kódování Manchester
Příklad kódu Biphase mark code
Příklad kódování MLT-3 (Multi-Level Transmit)

Nejjednodušší linkový kód Non Return to Zero, u kterého je nula reprezentována jednou úrovní napětí a jednička jinou, je pro některá použití nevýhodný:

  • může obsahovat stejnosměrnou složku
  • neposkytuje prostředky pro synchronizaci přijímače s vysílačem
  • nemá prostředky pro odhalování chyb přenosu

Proto byla vyvinuta celá řada dalších linkových kódů pro různá použití. Moderní linkové kódy jsou obvykle konstruovány tak, aby zabezpečily synchronizaci přijímače s vysílačem a zároveň používaly minimální šířku pásma pro dosažení co největší přenosové rychlosti nebo co největší hustoty záznamu.

Rozdělení linkových kódů

Linkové kódy je možné rozdělit podle různých kritérií:

  • Dělení podle počtu úrovní:
    • dvojúrovňové
    • trojúrovňové
    • víceúrovňové
  • Dělení podle návratu k nule:
    • s návratem k nule (anglicky Return to Zero, RZ)
    • bez návratu k nule (anglicky Non Return to Zero, NRZ)

Linkové kódy

Mezi linkové kódy patří:

Odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.