NGC 1817

NGC 1817 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka. Od Země je vzdálená asi 6 400 světelných let.[2] Objevil ji William Herschel 19. února 1784.[5]

NGC 1817
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaIII1m[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu19. února 1784
Rektascenze05h 12m 15s[1]
Deklinace16°41′24″[1]
SouhvězdíBýk (lat. Tau)
Zdánlivá magnituda (V)7,7[1]
Úhlová velikost20′[1]
Vzdálenost1,5 kpc
Fyzikální charakteristiky
Metalicita [Fe/H]−0,05 a −0,11
Odhadované stáří410 milionů let[2]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1817
Collinderův katalogCollinder 60
Jiná označeníNGC 1817,[3] Cr 60,[4] OCl 463[1][5]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha NGC 1817 v souhvězdí Býka

Hvězdokupa leží blízko hranice se souhvězdím Orionu přibližně 8,5° východně od jasného Aldebaranu. Při malém zvětšení dalekohledu se vejde do zorného pole spolu s asterismem NGC 1807, který je od ní vzdálen 20′ směrem na jihozápad.[6] Jako slabá světlá skvrna je tato hvězdokupa viditelná i triedrem 10×50 a za tmavých nocí na jejím jihozápadním okraji ukáže i dvě nebo tři slabé hvězdy. Dalekohledem o průměru 100 mm je možné pozorovat asi dvacítku hvězd do 12. magnitudy soustředěných kolem dvou nejjasnějších hvězd, které mají červený odstín. Přístroje o průměru 200 mm ukážou až 50 hvězd.

Hvězdokupa má mírnou severní deklinaci a její poloha tak mírně zvýhodňuje pozorovatele ze severní polokoule, ale cirkumpolární je tam až ve velmi vysokých zeměpisných šířkách. Na jižní polokouli je její pozorování ztíženo až v oblastech položených ve vysokých jižních zeměpisných šířkách.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od října do března.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil William Herschel 19. února 1784[5] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce. Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 1030.[8]

Vlastnosti

NGC 1817 je velmi bohatá hvězdokupa, ale její hvězdy se zdají být rozptýlené na velké ploše. Její vzdálenost se odhaduje na 1 972 parseků (6 400 světelných let)[2] a patří tedy do ramene Persea. Leží blízko OB asociace s názvem Gemini OB1. Její galaktická šířka je velmi vysoká, leží 400 parseků nad galaktickým diskem.[9]

Stáří této hvězdokupy se odhaduje na 410 milionů let[2] a je tedy srovnatelné se stářím Hyád a Jesliček, ačkoli metalicita jejích hvězd je nižší než u těchto dvou hvězdokup.[9]

Astrometrické výzkumy této hvězdokupy a blízkého asterismu NGC 1807, kdysi považovaného za souseda nebo výběžek hvězdokupy NGC 1817, odhalily, že více než 400 hvězd zde patří do hvězdokupy NGC 1817, ale pouze 14 může být členem NGC 1807.[10] Následný výzkum prokázal, že se v této části oblohy nachází pouze jediná rozsáhlá otevřená hvězdokupa, která se překrývá s NGC 1817,[11] ale přítomnost NGC 1807 se nepodařilo ptvrdit, takže se zřejmě jedná o pouhý asterismus.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1817 na italské Wikipedii.

  1. FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1817 [online]. SEDS.org [cit. 2021-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (anglicky)
  2. DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2021-05-03]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
  3. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1817 [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  4. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2021-02-23]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
  5. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1817 (= OCL 463) [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  6. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
  7. Deklinace 17° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 73° od severního nebeského pólu. Severně od 73° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 73° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. Katalog NGC 1817 [online]. Pedagogická fakulta ZČU [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
  9. BALAGUER-NÚÑEZ, L.; JORDI, C.; GALADÍ-ENRÍQUEZ, D.; MASANA, E. uvby-Hβ CCD photometry of NGC 1817 and NGC 1807. S. 819–826. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2004 [cit. 2021-05-03]. Roč. 426, s. 819–826. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407456. DOI 10.1051/0004-6361:20041333. Bibcode 2004A&A...426..827B. (anglicky)
  10. BALAGUER-NÚÑEZ, L.; TIAN, K. P.; ZHAO, J. L. Determination of proper motions and membership of the open clusters NGC 1817 and NGC 1807. S. 387–394. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Prosinec 1998 [cit. 2021-05-03]. Roč. 133, s. 387–394. Dostupné online. DOI 10.1051/aas:1998324. Bibcode 1998A&AS..133..387B. (anglicky)
  11. BALAGUER-NÚÑEZ, L.; JORDI, C.; GALADÍ-ENRÍQUEZ, D.; ZHAO, J. L. New membership determination and proper motions of NGC 1817. Parametric and non-parametric approach. S. 819–826. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2004 [cit. 2021-05-03]. Roč. 426, s. 819–826. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407455. DOI 10.1051/0004-6361:20041332. Bibcode 2004A&A...426..819B. (anglicky)

Literatura
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X.

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1817 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1817 [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1817 [online]. SEDS.org [cit. 2021-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (anglicky)
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1817 (= OCL 463) [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. (anglicky)
  • BALAGUER-NÚÑEZ, L.; JORDI, C.; GALADÍ-ENRÍQUEZ, D.; ZHAO, J. L. New membership determination and proper motions of NGC 1817. Parametric and non-parametric approach. S. 819–826. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2004 [cit. 2021-05-03]. Roč. 426, s. 819–826. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407455. DOI 10.1051/0004-6361:20041332. Bibcode 2004A&A...426..819B. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.