NGC 1807

NGC 1807 je asterismus v souhvězdí Býka. Dříve byl považován za otevřenou hvězdokupu, ale výzkumy radiální rychlosti hvězd ukázaly, že v této oblasti leží jediná hvězdokupa, a to NGC 1817.[6]

NGC 1807
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typasterismus
TřídaII2p[1]
ObjevitelJohn Herschel
Datum objevu25. ledna 1832
Rektascenze05h 10m 43s[1]
Deklinace16°31′18″[1]
SouhvězdíBýk (lat. Tau)
Zdánlivá magnituda (V)7,0[1][2]
Úhlová velikost12′[1]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1807
Collinderův katalogCollinder 59
Melottův katalogMelotte 29
Jiná označeníNGC 1807,[2] Cr 59,[3] Mel 29,[4] OCl 462[1][5]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha NGC 1807 v souhvězdí Býka

Tento asterismus leží blízko hranice se souhvězdím Orionu přibližně 8° východně od jasného Aldebaranu. Při malém zvětšení dalekohledu se vejde do zorného pole spolu s otevřenou hvězdokupou NGC 1817.[7] Základ asterismu je tvořen řetězcem šesti až sedmi žlutooranžových hvězd s magnitudami 8,9 až 10,2. Řetězec míří od severu k jihu, je dobře viditelný i pomocí triedru a kromě něj je možné zde spatřit ještě několik dalších slabších hvězd. Nejvhodnějším přístrojem k jeho pozorování je malý dalekohled s malým zvětšením.

Historie pozorování

Asterismus objevil John Herschel 25. ledna 1832[5] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce, který patřil jeho otci Williamu Herschelovi. Později jej zařadil do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 1020.[8]

Vlastnosti

Objekt s označením NGC 1807 byl dlouhou dobu považován za otevřenou hvězdokupu a vyskytuje se tak v mnoha seznamech otevřených hvězdokup, ale přesto u něj nejsou dostupné údaje o vzdálenosti nebo jeho stáří.

Astrometrické výzkumy této oblasti odhalily, že více než 400 hvězd zde patří do hvězdokupy NGC 1817, ale pouze 14 může být členem NGC 1807.[9] Následný výzkum prokázal, že se v této části oblohy nachází pouze jediná rozsáhlá otevřená hvězdokupa, která se překrývá s NGC 1817.[6] Z šestice červených obrů, které jsou vidět v oblasti NGC 1807, patří dva ke hvězdokupě NGC 1817 a zbylí čtyři obři mají navzájem rozdílnou radiální rychlost. Z toho se dá odvodit, že na místě NGC 1807 nebyla nalezena skutečná otevřená hvězdokupa a že se tedy jedná o prostý asterismus.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1807 na italské Wikipedii.

  1. FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1807 [online]. SEDS.org [cit. 2021-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. (anglicky)
  2. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1807 [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  3. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2021-02-23]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
  4. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2021-02-23]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
  5. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1807 (= OCL 462) [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. BALAGUER-NÚÑEZ, L.; JORDI, C.; GALADÍ-ENRÍQUEZ, D.; ZHAO, J. L. New membership determination and proper motions of NGC 1817. Parametric and non-parametric approach. S. 819–826. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2004 [cit. 2021-02-23]. Roč. 426, s. 819–826. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407455. DOI 10.1051/0004-6361:20041332. Bibcode 2004A&A...426..819B. (anglicky)
  7. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
  8. Katalog NGC 1807 [online]. Pedagogická fakulta ZČU [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
  9. BALAGUER-NÚÑEZ, L.; TIAN, K. P.; ZHAO, J. L. Determination of proper motions and membership of the open clusters NGC 1817 and NGC 1807. S. 387–394. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Prosinec 1998 [cit. 2021-02-23]. Roč. 133, s. 387–394. Dostupné online. DOI 10.1051/aas:1998324. Bibcode 1998A&AS..133..387B. (anglicky)

Literatura
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. ISBN 0-943396-14-X.

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1807 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1807 [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Býk [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1807 [online]. SEDS.org [cit. 2021-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. (anglicky)
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1807 (= OCL 462) [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • POWELL, Richard. Atlas of the Universe: Open Clusters [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
  • BALAGUER-NÚÑEZ, L.; JORDI, C.; GALADÍ-ENRÍQUEZ, D.; ZHAO, J. L. New membership determination and proper motions of NGC 1817. Parametric and non-parametric approach. S. 819–826. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2004 [cit. 2021-02-23]. Roč. 426, s. 819–826. Dostupné online. arXiv astro-ph/0407455. DOI 10.1051/0004-6361:20041332. Bibcode 2004A&A...426..819B. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.