NGC 1502

NGC 1502 je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Žirafy s magnitudou 6,9.[2] Objevil ji William Herschel 3. listopadu 1787.[6] Od Země je vzdálená přibližně 3 260 světelných let.[4]

NGC 1502
NGC 1502 na amatérském snímku. Autor: Kamil Pecinovský
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaII3p[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu3. listopadu 1787
Rektascenze4h 7m 50,0s[2]
Deklinace+62°19′54″[2]
SouhvězdíŽirafa (lat. Cam)
Zdánlivá magnituda (V)7,47[3] a 6,9[3]
Úhlová velikost8'[4]/20'[1]
Vzdálenost3,7 kpc
Fyzikální charakteristiky
Odhadované stáří10 milionů let[4]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 1502
Collinderův katalogCollinder 45
Jiná označeníNGC 1502,[2] Cr 45,[5] OCL 383[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování
Poloha NGC 1502 v souhvězdí Žirafy

Hvězdokupa se na obloze nachází v jihozápadní části souhvězdí v oblasti bez jasných hvězd a silně zastíněné mezihvězdným prachem. Tvoří jihovýchodní okraj Kemblovy kaskády, což je asterismus ve tvaru dlouhého řetězu hvězd dobře viditelných triedrem. Pomocí tohoto přístroje je hvězdokupa viditelná jako malé těsné zhuštění modrých hvězd 7. a 8. magnitudy, obklopené zdánlivou mlhovinou. Dalekohled o průměru 100 mm ji dokáže rozložit na několik hvězd až do 12. magnitudy, aniž by zůstaly jakékoli stopy mlhoviny. Ještě větší dalekohledy hvězdokupu rozloží úplně a její hvězdy, často sdružené do dvojic, jsou navzájem dobře oddělené.

1,5° jižně od hvězdokupy leží planetární mlhovina NGC 1501.

Hvězdokupa má výraznou severní deklinaci, což je velká výhoda pro pozorovatele na severní polokouli, kde je hvězdokupa cirkumpolární, a to až do nižších středních zeměpisných šířek blízko tropů. Naopak na jižní polokouli je obtížně pozorovatelná a jižně od tropického pásu není viditelná vůbec.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od října do března.

Historie pozorování

Hvězdokupu objevil William Herschel 3. listopadu 1787[6] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce (475 mm). Popsal ji jako velmi bohatou a značně hustou hvězdokupu mírně protaženého tvaru. Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 802.[6]

Vlastnosti

NGC 1502 je velmi mladá hvězdokupa s odhadovaným stářím kolem 10 milionů let.[4] Tvoří ji přinejmenším 19 hvězd[8] jasnějších 11. magnitudy, z nichž nejjasnější je zákrytová proměnná hvězda SZ Camelopardalis,[9] která leží uprostřed hvězdokupy. Předpokládá se, že i modrý veleobr α Camelopardalis byl původně členem hvězdokupy, ale byl z ní vyvržen a stal se hvězdným uprchlíkem. Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 1 000 parseků (3 260 světelných let)[4] od Země a patří tedy do vnějšího okraje ramena Orionu.

Šest nejjasnějších členů hvězdokupy je spektrální třídy B3 nebo žhavějších. Dvě nejjasnější hvězdy jsou spektroskopické dvojhvězdy a spolu s několika slabšími hvězdami dohromady tvoří vícenásobnou hvězdu ADS 2984.[8]

Předpokládá se, že NGC 1502 patří do OB asociace Camelopardalis OB1, jejíž stáří může být určeno s velkou přesností na přibližně 10[4] až 11 milionů let. Přesněji tato hvězdokupa patří do podskupiny Cam OB1-C. Celkový rozměr asociace je v uvažované vzdálenosti 1 000 parseků přibližně 70 až 90 parseků, což je běžný rozměr OB asociací.[10] Do asociace Cam OB1 patří také různé mlhoviny, jako například HII oblast Sh2-205 a reflexní mlhoviny vdB 14 a vdB 15.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1502 na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
  2. SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SIMBAD.
  4. DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-15]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
  5. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-29]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
  6. SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Deklinace 62° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 28° od severního nebeského pólu. Severně od 28° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 28° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. REIMANN, H.-G.; PFAU, W. Combined UBV and UVBY photometry of open clusters. I - NGC 1502. S. 111–119. Astronomische Nachrichten [online]. 1987 [cit. 2017-08-29]. Roč. 308, s. 111–119. Dostupné online. DOI 10.1002/asna.2113080206. Bibcode 1987AN....308..111R. (anglicky)
  9. HOHLE, M. M.; EISENBEISS, T.; MUGRAUER, M., et al. Photometric study of the OB star clusters NGC 1502 and NGC 2169 and mass estimation of their members at the University Observatory Jena. S. 511. Astronomische Nachrichten [online]. Květen 2009 [cit. 2017-08-29]. Roč. 330, čís. 5, s. 511. Dostupné online. arXiv 0905.2369. DOI 10.1002/asna.200911207. Bibcode 2009AN....330..511H. (anglicky)
  10. STRAIŽYS, V.; LAUGALYS, V. Young Stars in the Camelopardalis Dust and Molecular Clouds. I. The Cam OB1 Association. S. 167–182. Baltic Astronomy [online]. 2007 [cit. 2017-08-29]. Roč. 16, s. 167–182. Dostupné online. arXiv 0803.2461. Bibcode 2007BaltA..16..167S. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.