Nadační fond proti korupci

• Cena za odvahu 2011
  • Libor Michálek - bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí, (500 000 Kč), 23. března 2011
  • Ondřej Závodský - nevidomý právník Zařízení služeb ministerstva vnitra, (100 000 Kč), 23. března 2011[3]
  • Renata Horáková - bývalá úřednice znojemské radnice, (300 000 Kč), 9. prosince 2011[4]
• Cena za odvahu 2012
  • Jakub Klouzal - bývalý ředitel IT odboru ministerstva zahraničí, (100 000 Kč), 18. října 2012[5]
  • Věra Ježková - zaměstnankyně Státního fondu životního prostředí České republiky - odboru kontroly, (200 000 Kč), 8. listopadu 2012[6]
  • Martin Konečný - bývalý primář psychiatrického oddělení Nemocnice v Ostrově, (300 000 Kč), 10. prosince 2012[7]
• Cena za odvahu 2013
  • Vladimír Sitta, ml. - společně se svým otcem se odmítli podílet na tunelování Dopravního podniku hlavního města Prahy a přišli o svoji rodinnou firmu, 9. prosince 2013[8]
  • Jiří Chytil - někdejší magistrátní úředník pomáhal vyšetřovatelům rozplétat nitky kolem politického pozadí problematické zakázky firmě Haguess, 9. prosince 2013[9]
• Cena za odvahu 2014
  • Leo Steiner - bývalý ředitel Odboru řízení programu Úřadu Regionálního operačního programu Severozápad, jako člen Monitorovacího výboru vystoupil se zjištěním o rozkrádání eurodotací[10]
  • František Mráček - bývalý vedoucí Oddělení veřejné dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje, poukazoval mezi jinými na pochybnou investici do software[10]
• Cena za odvahu 2015
  • Jana Průšková - za odhalení pokřiveného jednání a zmanipulovaného, pochybného hospodaření neziskové organizace, která má zajišťovat rozvoj dětí pěveckého sboru Severáček na Liberecku[11]
  • Lukáš Wagenknecht - za své dlouhodobé nekompromisní postoje v roli auditora např. v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) nebo na Ministerstvu financí[11]
• Cena za odvahu 2016
  • Martina Uhrinová - bývalá ředitelka Odboru 69 - „Analýza a hlášení nesrovnalostí“ na Ministerstvu financí, upozornila na neobvyklé a podezřelé jednání úředníků v kauze Čapí hnízdo. Vše se snažila vyřešit standardní cestou, kdy sepsala všechny poznatky a informace do podnětu[12]
  • Jiří Kotek - několik let neohroženě upozorňuje na korupci a klientelismus v Karlových Varech[12]
• Cena za odvahu 2017
  • Miloslava Pošvářová - je soudní znalkyní v oboru dopravních staveb. I ve svém volném čase se často zabývala závažnými kauzami[13]
  • Jakub Čech - je bystrým a odhodlaným občanem, který důsledně zkoumá podezřelé informace o hospodaření a fungování města Prostějova[13]
  • o. p. s.ROMEA - za spolupráci při odhalování politické korupce a obchodu s bídou[13]
• Cena za odvahu 2018
  • Jana Moravcová - působila jako ředitelka Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí. Zde narazila na klientelistické vazby, které doprovázely některé případy. Nenechala se však odradit a prosazovala zájem ochrany přírody, i když bylo zřejmé, že investor si půjde tvrdě za svým cílem a k jeho dosažení použije všechny prostředky. Z funkce byla odvolána poté, co vystoupila proti výstavbě ekologicky nepřijatelných projektů v lokalitách chráněných pro svoji přírodní jedinečnost.[14]
  • Lukáš Blažej - v roce 2015 se stal trnem v oku některým politiků a úředníků v Ústí nad Labem, když požadoval informaci o podkladech, podle kterých bylo mezi vedoucí odborů rozděleno 451 000 Kč na odměnách. Úřad odmítl informace poskytnout a v době, kdy Blažeje ocenil Nadační fond šlo již o 17. odvolání, které v dané věci podal.[14]
  • Spolek občanů Permanent - několik let aktivně zastupuje zájmy obyvatel města Nymburk proti provozu zinkovny společnosti AZOS posléze APP s.r.o. Zástupci spolku nejprve poukazovali na nepřípustný zápach a zdraví škodlivé zplodiny v ovzduší. Posléze zjistili, že provoz zinkovny nebyl nikdy řádně zkolaudován a proto se právní cestou snaží o zastavení provozu[14]

Fond chce podporovat projekty odhalující korupční činnosti s významným ekonomickým dopadem na veřejnou správu, udílet ceny za prokázání korupce významného ekonomického dopadu,[15] vypisovat granty na podporu investigativních novinářů,[16] usilovat o dotahování zveřejněných případů korupce do konce, přispívat k budování etických hodnot v demokratické společnosti[15] a tlačit na politiky k provedení nutných legislativních změn.[16]

Oficiálně zahájil svou činnost 23. března 2011 za přítomnosti velvyslance USA v České republice Normana Eisena ve Vratislavském paláci v Praze udělením prvních dvou cen. Odměněni byli Libor Michálek a Ondřej Závodský za to, že riskovali svou budoucnost a navzdory chybějící právní ochraně oznámili korupční podezření na svých úřadech.[15][17] Dne 4. srpna 2020 byla zveřejněna informace, že z fondu odcházejí klíčoví spolupracovníci Bernard, Kraus a Randák.[18]

Městský soud v Praze jako příslušný rejstříkový soud v lednu 2011 v usnesení, které vydala vyšší soudní úřednice Romana Janečková, odmítl Nadační fond proti korupci zaregistrovat s odůvodněním, že z předmětného hlavního účelu nadačního fondu „zcela jasně vyplývá“, že uvedený účel je v rozporu s účelem nadačních fondů dle zákona a že účel zřízeného fondu svým obsahem nenaplňuje podstatu obecně prospěšného cíle ve smyslu zákona o nadacích a nadačních fondech.[28]

Původně se zakladatelé chtěli odvolání vzdát, protože se od odborníka dozvěděli, že takové odvolací řízení trvá půl roku až rok, a chtěli jen podat novou žádost s upraveným zněním zakládací listiny.[29] Nakonec podali jak odvolání k Vrchnímu soudu v Praze a stížnost proti postupu úřednice k předsedovi Městského soudu v Praze Janu Sváčkovi, tak i opakovanou, mírně pozměněnou žádost o registraci (název byl změněn na „Nadační fond pro boj proti korupci“) o registraci u Městského soudu v Praze.[30] Tu dostala přidělenou tatáž úřednice, která předchozí žádost zamítla, ačkoliv podle jednacího čísla a rozvrhu práce měla připadnout někomu jinému, a tentokrát žádala 22. února 2011 po dvou členech správní rady fondu, Karlu Janečkovi a Tomáši Sedláčkovi, aby do 15 dnů od doručení doložili oprávněnost užívání titulů Ph.D. a PhDr.,[31] přestože oba pánové s těmito tituly figurují již v několika rejstřících včetně záznamů o jiných nadačních fondech.[32] Nakonec se ale Městský soud v Praze v pátek 11. března 2011 usnesl, že fond zapíše.[16][33]

Janečkova právní zástupkyně Lenka Deverová, která se mimo jiné v minulosti podílela na přípravě zákona o nadacích a nadačních fondech a je spoluautorkou návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti,[33] zastává názor, že za veřejně prospěšné činnosti se nepovažují jen ty, které jsou v zákoně výslovně vyjmenované v demonstrativním výčtu, a zamítnutí žádosti o registraci z uvedeného důvodu považuje za absurdní.