Bitva o Belgii

Bitva o Belgii
	konflikt: Mansteinův Plán, druhá světová válka
	; Zajatí belgičtí vojáci po pádu pevnosti Eben-Emael 11. května 1940
trvání:	10.–28. května 1940
místo:	Belgie a Lucembursko
výsledek:	Německé vítězství Kapitulace Belgie; Zřízení belgické exilové vlády a armády;
strany
Belgie Francie Francouzské Maroko; Spojené království Nizozemsko[p. 1]	Třetí říše
velitelé
Leopold III. ; Hubert Pierlot; Maurice Gamelin; Maxime Weygand; Lord Gort	Gerd von Rundstedt; Fedor von Bock
síla
144 divizí[p. 2]; 13 974 děl[p. 3]; 3 384 tanků[p. 4]; 2 249 letadel[p. 5]	141 divizí[2]; 7 378 děl[2]; 2 445 tanků[2]; 5 446 letadel (4 020 provozuschopných)[2]
ztráty
přes 222 443 obětí (200 000 zajatců)[p. 6]; ~900 letadel[p. 7]	Nejasné[p. 8]

Bitva o Belgii, nebo též Belgické tažení bylo součástí větší akce Bitvy o Francii, ofenzivního tažení Německa během druhé světové války. Trvala přes 18 dní v květnu roku 1940 a skončila německou okupací Belgie a následnou kapitulací Belgické armády.

10. května 1940, napadly německé ozbrojené síly (Wehrmacht) Lucembursko, Nizozemsko a Belgii, v rámci operačního plánu Fall Gelb. Spojenci věřili, že Belgie bude dalším německým cílem a proto se pokusili německou armádu v Belgii zastavit. Po tom co se Francie plně odhodlala uskutečnit svůj plán na zastavení Němců mezi 10. až 12. květnem, Němci začali uskutečňovat druhou fázi svého plánu. Prolomení nebo průřez přes Ardeny, s cílem ovládnout kanál La Manche. Německá armáda dosáhla kanálu během pěti dnů a začala obkličovat spojenecké armády. Němci postupně zmenšovali obklíčení a tlačili spojenecké jednotky do moře. Belgická armáda kapitulovala 28. května 1940, čímž ukončila bitvu o Belgii.

Během bitvy o Belgii se také odehrála první tanková bitva války, bitva o Hannut. V té době byla největší tankovou bitvou v dějinách ačkoli později byla překonána bitvami během afrického tažení a během bojů na východní frontě. Bitva o Belgii též zahrnuje bitvu o pevnost Eben Emael, první leteckou strategickou operaci zahrnující použití pouze parašutistů, k dobytí dobře chráněného a vyzbrojeného vojenského komplexu, navíc se skutečností že obránci byli ve značné přesile.

Němci uvádějí, že během osmnácti dnů ostrých bojů byla Belgická armáda tuhým protivníkem a mluví o "mimořádné odvaze" jejích vojáků. Kolaps belgického vojska ale donutil spojence opustit kontinentální Evropu. Britské námořnictvo následně evakuovalo z belgických přístavů spojenecké jednotky v rámci operace Dynamo a umožnilo tak Britské armádě uprchnout a později pokračovat ve vojenských operacích. Němci okupovali Belgii až do zimy 1944-1945, kdy byla po tvrdých bojích právě v Ardenském pohoří, osvobozena spojenci, především pak armádou Spojených států.

Odkazy

Poznámky

Přispělo lehkou pěchotou ustupující z nizozemského území. Nizozemské letectvo se rovněž zúčastnilo několika nepříliš efektivních a zároveň nákladných misí.[1]
Belgická armáda se skládala z 22 divizí, francouzská poskytla 104, britská 10 a nizozemská 8 divizí.[2]
Belgická armáda měla 1 338 děl, francouzská 10 700, britská 1 280 a nizozemská 656 děl.[2]
Belgická armáda měla 10 tanků, francouzská 3 063, britská 310 a nizozemská 1 tank.[2]
Belgické letectvo mělo 250 letadel, francouzské letectvo 1 368 letadel, Britské královské letectvo poskytlo 456 letadel a nizozemské letectvo 175 letadel.[2]
Belgická armáda utrpěla následující ztráty: 6 093 mrtvých, 15 850 zraněných, více než 500 nezvěstných a 200 000 zajatých mužů, z nichž 2 000 v zajetí zemřelo.[3][4] Francouzské a britské ztráty na belgickém území nejsou známy.[3]
Belgické letectvo ztratilo 10. května 83 letadel na zemi, 25 letadel ztratilo ve vzdušných bojích mezi 10. a 15. květnem a čtyři letadla ztratilo ve vzduchu mezi 16. a 28. květnem.[5] Francouzské a britské ztráty nejsou přesně známy, nicméně v období mezi 12.-25. květnem francouzské letectvo ztratilo 264 letadel a dalších 50 letadel v období mezi 26. květnem a 1. červnem, zatímco Britské královské letectvo ztratilo v těchto obdobích 344 a 138 letadel[6]
Konkrétní ztráty pouze pro Belgii nelze určit. Celkové německé ztráty ve vzduchu se za období mezi 12. až 25. květnem vyšplhaly na číslo 469 a mezi 26. květnem a 1. červnem na 126. Je však známo, že přinejmenším 43 výsadkářů bylo zabito a dalších 100 zraněno.[6][7]

Reference

GUNSBURG, Jeffrey A. The Battle of the Belgian Plain, 12–14 May 1940: The First Great Tank Battle. The Journal of Military History. Duben 1992, roč. 56, čís. 2, s. 216. Dostupné online. DOI 10.2307/1985797. (anglicky)
HOLMES, Richard. The Oxford Companion to Military History. Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 978-0-19-866209-9. S. 324. (anglicky)
KEEGAN, John. The Second World War. New York: Penguin Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-14-303573-2. S. 96. (anglicky)
ELLIS, John. The World War II Data Book. [s.l.]: Aurum Press, 1993. ISBN 978-1-85410-254-6. S. 255. (anglicky)
HOOTON, Edward R. Luftwaffe at War; Blitzkrieg in the West 1939 -1940. Leicester: Midland Publishing, 2007. ISBN 978-1-85780-272-6. S. 49, 52–53. (anglicky) [dále jen Luftwaffe at War].
Luftwaffe at War, s. 57.
DUNSTAN, Simon. Fort Eben Emael. Oxford: Osprey Publishing (UK), 2005. ISBN 978-1-84176-821-2. S. 57. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Belgii na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[2] Přispělo lehkou pěchotou ustupující z nizozemského území. Nizozemské letectvo se rovněž zúčastnilo několika nepříliš efektivních a zároveň nákladných misí.[1]

[4] Belgická armáda se skládala z 22 divizí, francouzská poskytla 104, britská 10 a nizozemská 8 divizí.[2]

[5] Belgická armáda měla 1 338 děl, francouzská 10 700, britská 1 280 a nizozemská 656 děl.[2]

[6] Belgická armáda měla 10 tanků, francouzská 3 063, britská 310 a nizozemská 1 tank.[2]

[7] Belgické letectvo mělo 250 letadel, francouzské letectvo 1 368 letadel, Britské královské letectvo poskytlo 456 letadel a nizozemské letectvo 175 letadel.[2]

[10] Belgická armáda utrpěla následující ztráty: 6 093 mrtvých, 15 850 zraněných, více než 500 nezvěstných a 200 000 zajatých mužů, z nichž 2 000 v zajetí zemřelo.[3][4] Francouzské a britské ztráty na belgickém území nejsou známy.[3]

[13] Belgické letectvo ztratilo 10. května 83 letadel na zemi, 25 letadel ztratilo ve vzdušných bojích mezi 10. a 15. květnem a čtyři letadla ztratilo ve vzduchu mezi 16. a 28. květnem.[5] Francouzské a britské ztráty nejsou přesně známy, nicméně v období mezi 12.-25. květnem francouzské letectvo ztratilo 264 letadel a dalších 50 letadel v období mezi 26. květnem a 1. červnem, zatímco Britské královské letectvo ztratilo v těchto obdobích 344 a 138 letadel[6]

[15] Konkrétní ztráty pouze pro Belgii nelze určit. Celkové německé ztráty ve vzduchu se za období mezi 12. až 25. květnem vyšplhaly na číslo 469 a mezi 26. květnem a 1. červnem na 126. Je však známo, že přinejmenším 43 výsadkářů bylo zabito a dalších 100 zraněno.[6][7]

[1] GUNSBURG, Jeffrey A. The Battle of the Belgian Plain, 12–14 May 1940: The First Great Tank Battle. The Journal of Military History. Duben 1992, roč. 56, čís. 2, s. 216. Dostupné online. DOI 10.2307/1985797. (anglicky)

[Holmes-3] HOLMES, Richard. The Oxford Companion to Military History. Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 978-0-19-866209-9. S. 324. (anglicky)

[Keegan-8] KEEGAN, John. The Second World War. New York: Penguin Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-14-303573-2. S. 96. (anglicky)

[9] ELLIS, John. The World War II Data Book. [s.l.]: Aurum Press, 1993. ISBN 978-1-85410-254-6. S. 255. (anglicky)

[11] HOOTON, Edward R. Luftwaffe at War; Blitzkrieg in the West 1939 -1940. Leicester: Midland Publishing, 2007. ISBN 978-1-85780-272-6. S. 49, 52–53. (anglicky) [dále jen Luftwaffe at War].

[#1-12] Luftwaffe at War, s. 57.

[14] DUNSTAN, Simon. Fort Eben Emael. Oxford: Osprey Publishing (UK), 2005. ISBN 978-1-84176-821-2. S. 57. (anglicky)