Návsí

První písemná zmínka o Návsí je z roku 1435. Jádro obce se vytvořilo kolem tzv. volenství (nepoddanské zemědělské usedlosti) založeného podle privilegia těšínského knížete Václava z 31. prosince 1435. Podle této listiny obdržel Pavel Sikora za věrnou službu od knížete jeden a půl lánu polí. Jako samostatná obec působilo Návsí až v druhé polovině 16. století. Samotný název Návsí se objevuje poprvé v urbáři těšínské komory z roku 1577. Název obce znamená, že Návsí představovalo jablunkovskou náves. Vývoj obce je bezprostředně spjat s osudy rodu Sikorů, kteří až do poč. 20. století drželi v obci fojtství. Vesnice již od svých počátků procházela dynamickým rozvojem – docházelo k intenzivnímu rozšiřování usedlostí a orné půdy ve směru na Milíkov a Bocanovice, podél řeky k Harcovu a také proti potokům Rohovec a Kostkov pod Stožek. Na sklonku 18. století byly postaveny na gruntě Sikorových kostel a škola. V roce 1817 byl položen základní kámen ke stavbě zděného kostela, který byl postaven v roce 1820. Fara byla zbudována v roce 1793. Dějiny školství začínají v Návsí v roce 1784 v dřevěném domě „Na Fojství“ se stovkou žáků. Prvním učitelem byl Andrzej Kaleta. V roce 1869 se škola stává veřejnou a v roce 1886 je na pozemku Sikory postavená zděná škola sloužící dodnes jako polská škola.[3] V roce 1926 byly postavena česká škola. Obrovský význam pro obec mělo otevření Košicko-bohumínské dráhy. Návsí se tak stalo důležitým komunikačním střediskem.

Po rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války došlo k vytvoření nových nástupnických států, mezi něž patřilo i Československo a Polsko, které vedly ostrý spor o území Těšínska, na němž se nachází obec Návsí. Po kompromisní dohodě mezi Zemským národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou Księstwa Cieszyńskiego došlo k dočasnému rozdělení Těšínska, přičemž Návsí bylo spravováno polskou stranou. K Československu bylo Návsí definitivně připojeno dne 28. července 1920 rozhodnutím mezinárodní konference v Spa. Až do roku 1920 byl v Návsí fojtem Adam Sikora z č.p. 22, potomek zakládajícího rodu Sikorů. Do roku 1923 spravovala obec správní komise obce. Od roku 1923 byl starostou obce Jerzy Sikora. V roce 1932 jej vystřídal Adam Mrózek.

Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka, Návsí bylo ještě téhož dne bez boje obsazeno německou armádou a v následujících dnech začleněno do Německé říše. Úřední řečí se stala němčina. Řada lidí skončila v koncentračních táborech, 25 rodin bylo násilně vysídleno, řada lidí byla popravena. Nacisté se snažili brutálním zastrašováním přinutit většinu Čechů a Poláků přijmout německé občanství prostřednictvím tzv. volkslisty. Na muže se pak vztahovala branná povinnost a museli narukovat do německé armády. Vojáci z Těšínska pak využívali ve válce příležitostí a přebíhali ke spojeneckým vojskům. Poláci vstupovali do Andersovy armády, Češi do československé zahraniční armády. Poslední německé jednotky opustily Návsí v noci z 1. na 2. května 1945. Obnovu Návsí po válce řídil místní národní výbor. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem, s nímž sdílela osud až do roku 1994, kdy došlo k obnově samostatnosti.[4]

V roce 1910 počet domů byl 264 a počet obyvatel 2 249, z toho 2 188 bydlelo v obci trvale. Z toho 2 114 (96,6%) bylo polsky, 62 (2,8%) německy a 12 (0,5%) česky mluvících. Rozdělení podle náboženství bylo následující: 783 (34,8%) katolíků, 1449 (64,4%) protestantů, 174 (0,8%) z jiné církve[5]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo v 928 domech trvale 3743 osob, z toho 1896 žen. Celkem 2 225 občanů se hlásilo k české národnosti, 714 k polské, 76 ke slezské, 49 ke slovenské, 26 k moravské a 1 k ukrajinské. Žilo tu 827 římských katolíků, 588 slezských evangelíků a 427 věřících hlásících se k jiné církvi či náboženské společnosti. 272 věřících se nehlásilo k žádné církvi či náboženské společnosti. 388 bylo bez náboženské víry.[6]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Návsí roku 2011

• Spolek pro vojenská pietní místa Zde
• Evangelický toleranční kostel z 19. století
• bývalá evangelická škola Emaus (čp. 47)
• venkovská usedlost čp. 148
• venkovská usedlost čp. 34
• výšinné opevněné místo – Hrad Návsí na ostrohu nad potokem Jasení a řekou Olší
• Přírodní památka Filipka, lokalita jalovce obecného
• Přírodní památka Rohovec, biotop lesních mravenců

• 
  Evangelický kostel
• 
  Bývalá evangelická škola
• 
  Masarykova základní škola
• 
  Polská základní škola
• 
  Nádraží

• Władysław Niedoba – („Jura spod Grónia“) – polský scenárista, režisér, divadelní herec a animátor společenského dění
• Franciszek Michejda – luterský duchovní (senior)
• Jan Winkler – luterský duchovní, hudebník a národní buditel
• Władysław Młynek – polský učitel, básník, spisovatel a aktivista polské menšiny na Těšínsku
• Adam Gawlas – šipkař

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Návsí na Wikimedia Commons
• Návsí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Panoramatická mapa Návsí a okolí
• Slezsko – Beskydský informační systém – základní údaje
• PZKO – Místní skupina Polského kulturně-osvětového svazu v Návsí z.s.