Národní unie pro demokracii a pokrok (Kamerun)

Dne 25. května 1990 bývalý premiér Bello Bouba Maigari, žijící v té době v exilu, oznámil vznik nové strany nazvané Národní unie pro demokracii a pokrok. Strana byla v Kamerunu oficiálně založena na shromáždění dne 9. února 1991 v Douale. Žádost o její legalizaci byla podána 18. února 1991. Žádost byla schválena 25. března 1991.[1][2] Bello Bouba Maigari se vrátil do Kamerunu 17. srpna 1991. První řádný sjezd UNDP, na kterém bylo zvoleno vedení strany, se konal ve dnech 4. až 5. ledna 1992 v Garoua.[1] Na sjezdu byl za předsedu strany zvolen Bello Bouba Maigari a sesadil tak předchozího vůdce strany Samuela Ebouu. Eboua následně opustil UNDP a založil vlastní Hnutí za demokracii a pokrok (MDP).[3][4] Strana se považuje za reprezentanta odkazu Ahmadoua Ahidja, který zastával funkci prezidenta Kamerunu v letech 1960 až 1982.[4][5]

Přestože UNDP původně souhlasila s bojkotem parlamentních voleb v roce 1992, nakonec se jich zúčastnila. Volby byly bojkotovány Sociálně demokratickou frontou (SDF) a Kamerunskou demokratickou unií (CDU).[6] Ve volbách, které se konaly 1. března 1992 předložila UNDP kompletní kandidátku ve 45 ze 49 volebních obvodů. Ve volbách strana získala 68 ze 180 křesel v Národním shromáždění.[1][7] Nejsilnější podporu měla strana na severu země, kde získala všech dvanáct křesel v Severním regionu a všech deset křesel v Regionu Adamawa. Dobře si vedla i v Jihozápadním regionu a v Západním regionu.[8] Svým úspěchem ve volbách se stala druhou nejsilnější stranou v Národním shromáždění.[9] Byla také jedinou opoziční stranou poté, co se Hnutí za obranu republiky (MDR) i Svaz lidu Kamerunu (UPC) spojily s vítěznou RDPC. K vládní koalici se přidali i dva poslanci UNDP.[6]

Během prezidentských voleb konaných 12. října 1992 skončil Bello Bouba Maigari třetí se ziskem 19,2 % hlasů.[10] Lépe si vedl vítěz voleb Paul Biya kandidující za RDPC a John Fru Ndi z SDF. Bello Bouba Maigari zpochybnil výsledky voleb a považoval za jejich vítěze Johan Fru Ndiho.[11] Ostře vystoupil i proti jmenování dvou členů UNDP, Hamadoua Moustapha a Issy Tchiromy do vlády prezidenta Biyy. Stalo se tomu tak v listopadu 1992.[4][12] Přesto strana jejich jmenování přijala a politici z ní nebyli vyloučeni.[4] Ovšem poté, co znovu přijali místa ve vládě v červenci 1994, předseda UNDP trval na jejich vyloučení. Oba s jeho názorem nesouhlasili, ale v lednu 1995 byli oba ze strany vyloučeni ústředním výborem strany.

Druhý řádný sjezd strany se konal 3. až 5. ledna 1997 v Ngaoundéré.[1] V parlamentních volbách v roce 1997 získala UNDP 13 křesel. To znamenalo ztrátu 55 mandátů oproti předchozím parlamentním volbám.[6][13] Z důvodu neexistence nezávislé volební komise bojkotovala UNDP spolu s dalšími opozičními stranami prezidentské volby konané v říjnu 1997.[6] Navzdory tomu přijal Bello Bouba Maigari jmenování do vlády znovuzvoleného úřadujícího prezidenta.[12]

V parlamentních volbách v roce 2002 získala UNDP jediný mandát.[14][15] Toto křeslo obsadil Amadou Mohaman ve volebním obvodu Mayo-Oula v Severním regionu.[15] Bello Bouba Maigari odsoudil tyto volby jako „frašku“ a tvrdil, že k vítězství RDPC ve volbách byla použita nízká registrace voličů. Někteří členové strany však přisuzovali neúspěch ve volbách jeho spolupráci s RDPC a jeho působení ve vládě.[16] Někteří členové strany po něm požadovali, aby opustil vládu a aby se UNDP připojila k širší opozici. On se však rozhodl ve vládě zůstat.

Bez jeho souhlasu se setkal místopředseda UNDP Célestin Bedzigui s místopředsedou SDF Maïdadim Saïdouem, aby prodiskutovali možnosti jak dosáhnout demokratických změn v Kamerunu. Bedzigui se také postavil proti vládní platformě RDPC-UNDP. Bello Bouba Maigari ho obvinil z jednání v rozporu s názorem strany a 4. srpna 2004 mu oznámil, že byl ze strany vyloučen. Célestin Bedzigui naopak 8. srpna 2004 oznámil, že ze strany byl vyloučen Bello Bouba Maigari.

UNDP podpořila v prezidentských volbách v roce 2004 úřadujícího prezidenta. Bello Bouba Maigari uvedl, že politické strany jsou sice vytvořeny, aby získaly moc, není podle něj ovšem nutné, aby se účastnily každých voleb a strana dle jeho slov podpořila ve volbách úřadujícího prezidenta, aby pokračoval mír a hospodářský růst v zemi.[17]

Během parlamentních voleb v roce 2007 získala strana čtyři křesla v Národním shromáždění. Další dvě křesla získala během dodatečných voleb v pěti okrscích, kde byly původní volební výsledky zrušeny Nejvyšším soudem Kamerunu.[18] Na stranickém sjezdu konaném 20. až 21. ledna 2007 byl předsedou strany opět zvolen Bello Bouba Maigari.[19] V roce 2009 obhajoval Bello Bouba Maigari účast UNDP ve vládě s tím, že jim tato možnost poskytla příležitost přímo pracovat ve prospěch země způsobem, který by v opozici nebyl možný.[20]