Národní park Lofotodden

Horské vrcholy severozápadně od Kjerkfjordenu

Národní park se rozprostírá v délce zhruba 36 km vzdušnou čarou od ostrůvků při nejsevernějším výběžku ostrova Moskenesøy až po ostrovy u jihozápadního pobřeží.[4] Chráněné území tvoří převážně horské pásmo se strmými vrcholy při členitém západním pobřeží ostrova - s výjimkou jižní části Moskenesu, která je součástí národního parku prakticky celá. Národní park v podstatě zahrnuje jižní úsek 160 km dlouhého pohoří, zvaného Lofotenveggen (v překladu z norštiny "Lofotská stěna" nebo "Lofotská zeď").[5]

Rozeklaný masív je tvořen sopečnými horninami a žulou.[5][6] Nejvyšším bodem národního parku je hora Hermannsdalstinden (1029 m n. m.), nejvyšší vrchol ostrova Moskenesøy. Na území národního parku je řada dalších význačných vrcholů, jejichž nadmořská výška se pohybuje od 500 až do 940 metrů. Z celkové plochy 99 km² připadá 13 km² na místní zátoky a fjordy, včetně některých menších ostrovů. Součástí národního parku se tak stala i přírodní rezervace Lofotodden, která se nachází při jihozápadním výběžku ostrova Moskenesøy a zahrnuje ostrov Sørholmen a další menší ostrůvky, které jsou významným hnízdištěm mořského ptactva.

Pojmenování národního parku bylo převzato od názvu historické oblasti Lofotodden na ostrově Moskenesøy. Účelem vyhlášení Národního parku Lofotodden je zachování přírodních, kulturních a historických hodnot krajiny, minimálně dotčené lidskými zásahy. Součástí území parku jsou významné a rozmanité ekosystémy, jako jsou suťové lesy, rašeliniště, pobřežní útesy či písečné duny. Žijí zde i některé ohrožené druhy živočichů. Z mořských ptáků se zde vyskytuje například alkoun obecný, kormorán chocholatý či některé druhy racků. Území národního parku je významné i z hlediska výskytu různých druhů rostlin a hub.[2]

Skalnatý terén chráněného území je velmi členitý a místy obtížně přístupný, avšak je zde řada stezek a jsou možné i některé přechody horského pásma východozápadním či severojižním směrem. Mezi takové túry patří například přechod z Vinstadu na písečné západní pobřeží Bunesstranda nebo cesta z vesnice Å podél jižního břehu jezera Ågvatnet a přes strmý hřeben k jezeru Stokkvikvatnet a k zátoce Stokkvika.[5] Zátoka Stokkvika s přilehlým údolím je však z území národního parku vyňata, neboť měla specifickou historii. Kdysi bylo toto úzké, asi 2 km dlouhé údolí osídleno, jak dosvědčují záznamy z roku 1634. Za druhé světové války zde bylo skladiště materiálu a mezi roky 1952 až 1963 používalo norské ministerstvo obrany tuto lokalitu jako vojenskou střelnici.

• 
  Cesta z vesnice Å do NP Lofotodden podél jezera Ågvatnet
• 
  Jihozápadní oblast ostrova Moskenesøya s jeskyní Kollhellaren
• 
  Plavuň v porostu u západního břehu jezera Ågvatnet
• 
  Písčiny Bunesstranda na západním pobřeží ostrova Moskenes
• 
  Hřibovité houby (kozáci - Leccinum) v mokřinách u jezera Ågvatnet
• 
  Pohled na západní břeh jezera Ågvatnet s vrcholy Mannen a Gjerdtindal