Kormorán chocholatý

Kormorán chocholatý (Gulosus aristotelis) je středně velký druh kormorána z řádu terejů, jediný zástupce rodu Gulosus. Od kormorána velkého se liší mimo menší velikostí tenčím krkem, kulatější hlavou a tenčím zobákem. Je celý černý, se zeleným leskem, křídla mají rudý nádech a hřbet šupinovitý vzor. Koutky jsou žluté, kontrastující s černou hlavou a tmavým zobákem. Ve svatebním šatu mají dospělí ptáci na čele krátkou chocholku. Mladí ptáci mají světlejší břicho a světlou bradu. Hnízdí v málo početných koloniích na útesech mořského pobřeží.[1] Všechna jeho historicky uváděná pozorování z území České republiky byla při revizi FK ČSO zamítnuta a tudíž druh není součástí české avifauny.[2]

Kormorán chocholatý
Kormorán chocholatý, dospělý pták u hnízda s mláďaty
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádterejové (Suliformes)
Čeleďkormoránovití (Phalacrocoracidae)
Rodkormorán (Gulosus)
Binomické jméno
Gulosus aristotelis
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření kormorána chocholatého (světle zeleně – hnízdiště, modře – zimoviště)
Rozšíření kormorána chocholatého (světle zeleně – hnízdiště, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Žije na mořském pobřeží a na skalnatých mořských ostrůvcích Anglie, Irska, Islandu, západního pobřeží Skandinávie, Španělska a Francie a také na ostrůvcích Středozemního moře a pobřeží Balkánu.

Popis a hnízdění

Je velký asi 75 cm, téměř celý černý a v době hnízdění má na hlavě nápadnou zahnutou chocholku. Zdržuje se často ve velkých společnostech. Hnízda bývají těsně nahlučena na skalních výstupcích, ale také v trhlinách a dírách skály. Hnízdiště kolonie je umístěno na skalách svažujících k moři. Samice snáší 3 až 5 vajec, která jsou modrozeleně zabarvena, ale často bývají překryta bílým povlakem.

  • Vejce kormorána chocholatého (Phalacrocorax aristotelis)

Mláďata

Mláďata zůstávají na hnízdě asi 8 týdnů a stáří jim nosí potravu i vodu ve vaku pod zobákem. Nejdříve je krmí rybami natrávenými, později jim přinášejí ryby čerstvé. Po vyhnízdění zůstávají kormoráni často na místech hnízdišť nebo putují podél mořských pobřeží. Do vnitrozemí zalétnou jen vzácně a to ještě spíše mladí ptáci.

  • Mladý pták středomořské ssp. desmarestii, vyznačující se velmi světlým břichem

Reference
  1. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
  2. Seznam ptáků ČR na stránkách FK ČSO

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.