Nacionální bolševismus

Nacionální bolševismus, národní bolševismus, nazbol nebo nacbol je politické hnutí kombinující prvky radikálního nacionalismu (obzvláště ruského nacionalismu) a bolševismu. Je odlišný od národního komunismu. Alexandr Dugin označuje nacionální bolševismus za nauku, která se snaží sjednotit všechny protiliberální a protiatlantické síly.[1]

Vlajka nacionálních bolševiků

Původ a historie

Původ nacionál bolševismu se dá datovat s rokem 1919. Pojem byl poprvé užit v brožuře Levičáctví – dětská nemoc komunismu od Lenina. V roce 1919 vznikla v německé radikálně levicové Komunistické straně Německa/Spartakovcích opoziční frakce kolem Fritze Wolfheimma a Heinricha Laufenbergera, takzvaní "protistranicky komunisté"[2] který později přijali nacionalistické myšlenky. Tuto ideologii, jež se velice rychle rozšířila do politického povědomí tehdejší doby, přejali v Rusku bělogvardějští intelektuálové z řad kadetů (konstitučních demokratů) kolem Nikolaje Ustrjalova.

Po krátké době byli němečtí nacionální bolševici a „levičáci“ vyloučeni z KPD/S. „Levičáci“ poté založili Komunistickou dělnickou stranu Německa a nacionální bolševici se rozplynuli do sítě různě velkých skupin a skupinek. Němečtí národní bolševici byl zlikvidováni nacistickým a ruští stalinským režimem. Nacionální bolševismus na dlouhou dobu zmizel a obnovil se až kolem ruských nacionálně bolševických intelektuálů a spisovatelů v čele s Eduardem Limonovem, Igorem Letovem a Alexandrem Duginem. Dugin pro neshody s Limonovem a Letovem stranu následně opouští.

Situace v Rusku

Nejsilnější podporu má nacionální bolševismus v Rusku, kde působí ilegální Nacionálně bolševická strana Ruska vedená Eduardem Limonovem, která je součásti seskupení opozičních stran Jiné Rusko. Od ní se odštěpila produginovská Nacionálně bolševická fronta, která má k ruské vládě daleko pozitivnější vztah, a existují i další neformální národně-bolševické skupiny.

Další země bývalého SSSR

Národní bolševici působí i v dalších zemích bývalé Sovětského svazu, obvykle se jedná o příslušníky tamních ruských menšin. V Lotyšsku působící Národně-bolševická strana (formálně o politickou stranu nejde) se pravidelně účastní oslav obsazení Lotyšska Rudou armádou a narušování Dne Lotyšské legie.

Situace v České republice a na Slovensku
Kampaň Národně bolševické strany Československa v roce 2010

Nacionální bolševismus pronikl do České republiky na podzim roku 2006, skrze nacionalistickou frakci v Komunistickém svazu mládeže v čele s ideologem KSM Janem Ševčíkem. Ta byla následně vyloučena. V roce 2008 vznikla sloučením této frakce, československého občasníku Zítřek, části brněnského hnutí Ne základnám a některých brněnských anarchistů[zdroj?] Národně bolševická strana Československa. Centrum organizace a její činnosti je dlouhodobě v Brně, ale zasahuje i do Čech a na Slovensko. V roce 2010 se strana transformovala na hnutí a získala nový název „Černobílí - NacBol“[3].

Odkazy

Reference
  1. Rozhovor s Alexandrem Duginem
  3. Čeští národní bolševici chtěli sjednotit radikální scénu, nakonec doplatili na nezájem vlastních členů – Avokádo – publicistický portál [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Hans von Hentig: Die Besiegten. Zur Psychologie der Masse auf dem Rückzug dtv, München 1966 (nach dem Ersten Weltkrieg war von Hentig ein führender Nationalbolschewist)
  • Ernst Niekisch & Andreas Paul Weber (Hg): Widerstand. Zeitschrift für nationalrevolutionäre Politik Widerstands-Verlag, Berlin (Juli 1926 bis September 1934)
  • Gerd Koenen: Der Russland-Komplex. Die Deutschen und der Osten 1900-1945 Beck, München 2005 ISBN 3-406-53512-7 (Inhalt, PDF)
  • Otto-Ernst Schüddekopf: Linke Leute von Rechts. Die nationalrevolutionären Minderheiten und der Kommunismus in der Weimarer Republik Stuttgart 1960. Neuaufl. Nationalbolschewismus in Deutschland 1918–1933 ISBN 3-548-02996-5
  • Karl Radek: Leo Schlageter, der Wanderer ins Nichts. (ohne Ort) 1923. In: Der deutsche Kommunismus. Dokumente 1915 - 1945. Herrmann Weber (Hrsg.). Köln 1972, S.142-147. Hier in: https://web.archive.org/web/20070929103058/http://www.marxistische-bibliothek.de/radek1.html

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.