Náměstí Generála Kutlvašra

Střed náměstí zabírá upravený park se vzrostlou zelení. Zaujme řada platanů podél Nuselské radnice, dětské hřiště s lípami a na jaře zejména téměř dvacítka kvetoucích magnolií, vysázených v okolí kruhové cesty již po roce 1920. Svou západní stranou se sem obrací budova radnice, na severní straně hlavním průčelím jedna z nejstarších školních budov MČ Praha 4, základní škola Táborská čp. 421. Byla koncipována v době rozdělení měšťanských škol na "chlapecké a dívčí" jako symetrická trojpodlažní dvojbudova s dvěma tělocvičnami. Na jižní straně z vyvýšeného místa dominuje rovněž hlavním průčelím budova Sokola Nusle čp. 700, z roku 1925. Na úpatí svahu pod nuselskou sokolovnou je Pomník tří odbojů. Památník, který tvoří hladká nápisová deska s daty 1914–1918, 1939–1945 a 1948–1989, doplňuje široká fontána připomínající tok času. Autory zdařilého, architektonicky a esteticky vyváženého díla jsou František Novotný a Jaroslav Suchan. Ti využili i původní terénní konfigurace. Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo 26. června 1997. Do náměstí se průčelím ze západu obrací mohutná budova "Hydroprojektu" z roku 1968 vedle schodiště do ulice Pod Terebkou.

• 
  Památník tří odbojů

Svůj první název Palackého dostalo náměstí v roce 1911, a ten vydržel až do roku 1940. František Palacký byl český politik a historik, zakladatel novodobého českého dějepisectví. Za německé okupace se náměstí jmenovalo Cyrilovo, ten spolu se svým bratrem Metodějem šířil slovanskou liturgii na Velké Moravě. Poté se opět vrátil název Palackého náměstí, v letech 1948–1962 to bylo náměstí Československých legionářů,[1] jejichž památník byl v roce 1946 obnoven na náměstí pod nuselskou sokolovnou. Změny však pokračovaly a nové pojmenování přineslo náměstí Pařížské komuny. V roce 1998[2] bylo přejmenováno na náměstí Generála Kutlvašra, k poctě českého vlastence, legionáře, účastníka legendární bitvy u Zborova, vojenského velitele Pražského povstání v květnu 1945, brigádního generála Karla Kutlvašra.