Myski

V 70. letech 18. století se na vysokém mysu u soutoku řek Kijzak a Mras Su usadili první Šorcové, kteří toto místo nazvali ulus Tomazak (lze přeložit jako osikový les na vyvýšenině). Ruské označení znělo selco na Myskach (rusky сельцо на Мысках). V roce 1826 byl ulus zapsán do rejstříku carské kanceláře pod názvem ulus Myski. V této dobětvořil hlavní obživu obyvatelstva lov, rybolov, chov skotu, sběr piniových oříšků a kovářství.

Podnětem k rozvoji kraje se stalo vytvoření Gorno-Šorského národního rajonu roku 1926 s centrem v Myskách. V roce 1939 vznikl Myskovský rajon. Na přelomu 40. a 50. let 20. století zde byl vybudován závod na výrobu syntetického benzínu.

Bouřlivý rozvoj ekonomiky začal s objevem Tom-Usinského uhelného ložiska v roce 1948. Vznikl trust „Tomusašachtostroj“, dřevozpracující kombinát, cihelný i asfaltový závod. Parelerně s budováním závodů probíhala i stavba obytných objektů a objektů sociálně-kulturního významu.

8. května 1956 získaly Myski status města.[4]

Recese ekonomiky země na začátku 90. let 20. století se negativně podepsala i na městě Mysky, mnoho podniků zkrachovalo.

Město se nachází v nadmořské výšce od 196 do 249 m n. m. a leží v časovém pásmu MSK +4 (krasnojarském časovém pásmu, UTC +7:00).[5][6] Je vzdáleno 212 km od Kemerova (jižně), 359 km od Tomska a 410 km od Krasnojarsku. Vzdálenost Moskvy a města Myski je 3 170 km.[7]

Vývoj počtu obyvatel znázorňuje následující graf:[4]

Co st týká počtu obyvatel zaujímá město Myski 375. místo z 1115 měst v Rusku.[8]

Ve městě se nachází 4 vlakové zastávky a 2 nádraží, ze kterých je jeden zakonzervován, a 2 autobusová nádraží.

Ve městě se nacházejí školky, školy a Tom-Usinská energeticko-dopravní průmyslová škola.

• Aleksandr Voronin – olympijský vítěz z roku 1976 ve vzpírání
• Volodimir Kiseljov – olympijský vítěz z roku 1980 ve vrhu koulí
• Michajil Kujukov – rudoarmějec, hrdina SSSR
• Aleksandr Choš – mistr SSSR i Evropy v sambu
• Aleksandr Adrijenko – ruský sjezdař
• Aleksej Mizgirev – ruský filmový režisér