Muzeum klasického knihařství

Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích je pracující knihařská dílna i expozice umělecké knižní vazby. Vzniklo v historických objektech knihvazačské dílny a obytného domu, v nichž se dochovalo původní zařízení ze začátku 20. století. Účelem zřízení muzea je uchování a zpřístupnění odkazu význačného českého uměleckého knihaře Jendy Rajmana (1892–1965), který zde žil a tvořil.

Muzeum klasického knihařství
Údaje o muzeu
StátČesko Česko
AdresaHusova 24, Rožďalovice, Česko (Muzeum klasického knihařství)
Kód památky105514 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice50°18′19,09″ s. š., 15°10′11,63″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zadní část Muzea klasického knihařství - dílna v ulici Tyršova
Stará řezačka papíru v Muzeu klasického knihařství

Provozovateli muzea jsou Nadační fond Jendy Rajmana a Rajmanova dílna, s.r.o., která je vlastníkem nemovitostí. Provoz muzea umožňuje podpora Města Rožďalovic, dalších institucí a soukromých dárců. Udržují jej též zakázky pro knihařskou dílnu. Je otevřené celoročně.

Expozice

K vidění je knihařská dílna s původními stroji a nástroji. Dílna je stále živá, váží se tu a opravují knihy tradičními postupy za využití původního zařízení. Návštěvníci se seznamují s tradičními postupy a s historií knižní vazby. Lze tu zblízka vidět a v některých případech i vyzkoušet práci na ručních strojích – lisech, řezačce, zlatičce, šičce nebo oklepávačce. Návštěvníci uvidí též nástroje na zdobení knih – tlačítka, rytiny, sady písem.

V původní obytné části je umístěna výstava uměleckých knižních vazeb Jendy Rajmana i dalších známých českých knihařů. Součástí expozice jsou obrazy a grafiky, darované Mistru Rajmanovi jeho uměleckými přáteli, z nichž nejvýznamnějšími byli Max Švabinský, Cyril Bouda, Karel Kinský, Karel Vik, Antonín Majer, Arno Nauman nebo T. F. Šimon a jeho syn Pavel Šimon. Vystaveny jsou také fotografie Rožďalovic a okolí, které pořizoval Jenda Rajman, některé vydával jako pohledy. Muzeem provází členové Rajmanovy rodiny, doplňují výklad svými vzpomínkami. Těch měla nejvíce Rajmanova dcera Blanka Hančarová (1934-2018), která v knihařské dílně strávila celý život, včetně doby, kdy knihařství patřilo pod socialistické Komunální služby.

Muzeum také pořádá workshopy a dočasné výstavy. Společně s otevřením muzea po rekonstrukci dne 19.9.2015 byla zahájena výstava „Sočská fronta 1915-1917“ – výstava fotografií pořízených Jendou Rajmanem na italské frontě, kam se dostal jako úředník polního lazaretu.

Historie budov muzea

Muzeum klasického knihařství se nachází na hlavní ulici města Rožďalovic v komplexu budov č.p. 24, který byl prohlášen kulturní památkou dne 17.12.2014. Dům na nároží Husovy a Tyršovy ulice byl zřejmě postaven v 18. století. V té době zaznamenalo město největší rozvoj díky šlechtickému rodu Valdštejnů. Maloměstský obytný dům svou jednotraktovou dispozicí vychází pravděpodobně ze staršího objektu, snad barokního původu. Tomuto předpokladu by odpovídal i originální mansardový tvar střechy, který byl zjevně při výměně krovu v 19. století respektován. Navazující hospodářský objekt byl k domu přistavěn po polovině 19. století, sloužil nejprve jako stáje, později jako dílna.

Na začátku 20. století nemovitosti koupila knihařská rodina Rajmanových. Předtím měli knihařství na protější straně Husovy ulice o něco blíže ke kostelu – v jedné pronajaté místnosti, kde také bydleli.

V domě č. p. 24 byla již při této koupi zřízená prodejna, přístupná výkladcem v čele. Tu Rajmanovi využívali pro prodej papírnického zboží, knih a tiskovin, samotné knihařství by se v malém městě neuživilo. Jenda Rajman byl velmi zručným knihařem, také velmi podnikavým, v knihařské dílně zaměstnával až 10 lidí a pořizoval si ve své době moderní stroje a vybavení. Současná podoba budov pochází z přestavby ve 30. letech 20. století, kdy zažil rodinný knihařský podnik Rajmanových svůj největší rozvoj. V obytném domě byla tehdy vyměněna téměř všechna okna i dveře, fasády byly omítnuty břízolitem, střecha byla zakryta vaznicovým krovem, opakujícím tvar původní barokní střechy. Protože k domu nepatřil žádný pozemek, byla tehdy na střeše navazujícího objektu dílny vybudována zelinářská zahrada a v ní postaven dřevěný altán.

Po druhé světové válce a nástupu komunistické moci v roce 1948 však již Jenda Rajman nemohl nikoho zaměstnávat. Změnily se i podmínky pro vázání knih, tiskárny se postupně vybavovaly technikou, která usnadňovala hromadnou vazbu velkých nákladů knih. Rajmanovi přestali mít prostředky na údržbu nemovitostí. J. Rajman musel bojovat o to, aby poměrně velká nemovitost nebyla zestátněna, některé prostory ale musel přenechat pro potřeby socialistického hospodářství – krátce tu byl sklad nábytku spotřebního družstva Jednota a později cukrárna. Obrat přinesla až změna režimu po roce 1989.

Obnovení dílny a zřízení muzea

V roce 2002 založila rodina dcery Mistra Rajmana Nadační fond Jendy Rajmana a začala nemovitosti opravovat. Výsledkem první etapy obnovy byla knihařská dílna, jak vypadala v letech 1930–1940. Je vybavená stroji a nástroji nashromážděnými čtyřmi generacemi knihařů, protože ještě před Rajmanovými působil v Rožďalovicích jeden italský knihař. Rekonstrukce přízemní knihařské dílny, financovaná převážně ze soukromých zdrojů Rajmanových potomků a z darů Nadačnímu fondu Jendy Rajmana, proběhla v letech 2002 až 2005. Až do roku 2014 pak byla dílna jako Muzeum a knihařská dílna Jendy Rajmana otevřena pro prohlídky veřejnosti. V letech 2014 až 2015 byla provedena kompletní rekonstrukce obytné jednopatrové budovy díky podpoře z Regionálního operačního programu Střední Čechy ve výši téměř 5 mil. Kč. Zároveň byly v roce 2015 provedeny nutné opravy objektu dílny, podpořené z programu Leader Státního zemědělského intervenčního fondu částkou cca 800 tis. Kč.

Vnitřní členění obou rekonstruovaných budov zůstalo téměř v autentické podobě z 30. let 20. století, kromě potřebného zázemí. Na střešní terase byl vybudován altán, napodobující tvarem původní dřevěnou stavbu. V objektu dílny se dochovala původní ocelová okna a dvoje interiérové dveře z přelomu 19. a 20. století.

V obytném domě se zůstaly téměř všechny původní dveře a okna, v kuchyni originální obklady a nábytek, částečně vestavěný. Původní jsou též dva výkladce. V patře se nachází koupelna s originálním vybavením, obklady a teracovou podlahou s bordurami. Obytné místnosti v patře mají původní vlýskové podlahy.

Při rekonstrukci obytného domu byla při sejmutí svrchních vrstev nátěru stěn objevena neobvyklá výmalba ve stylu art deco, pocházející z 20. let minulého století. Představuje ojedinělý příklad geometrické stylizace charakteristické pro avantgardu meziválečného období. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách unikátní. Z řady umělců, se kterými se J. Rajman přátelil, je nejpravděpodobnějším autorem návrhů na tuto výmalbu Vratislav Hugo Brunner.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.