Muzeum a archiv populární hudby

Muzeum se zaměřuje na historii popových hudebníků a skupin a zachycuje důležité události v historii československé populární hudby. Není omezeno na konkrétní hudební žánr nebo období. Kromě stálé sbírky pořádá tematické výstavy. V archivu jsou k dispozici dokumenty, knihy, časopisy, zvukové nahrávky a videozáznamy spojené s populární hudbou.

V muzeu je vystavena sbírka hudebních nástrojů, včetně elektrických kytar vyrobených v Československu, klávesových nástrojů, přehrávacích zařízení, obaly desek, fotografie a další. Jsou zde kytary Pavola Hammela a Radima Hladíka, barytonsaxofon Jana Spáleného a rukopisy Karla Kryla nebo Pavla Bobka . Kolekce se stále rozšiřuje. [1]

Návštěvník si může zahrát na elektrické hudební nástroje, zazpívat karaoke. Interaktivní software umožňuje skládat hudbu, mixovat a nahrávat skladby. V muzeu se také konají živé koncerty. V přízemí je otevřen bar s venkovní terasou.

Občanské sdružení Muzeum a archiv populární hudby založili 6. 11. 1998 ve vinárně U Sudu v Praze 1 Aleš Opekar, Petr Hrabalik, Radek Diestler a po telefonické konzultaci též Josef Kytnar z Brna. Dne 10. 11. 1998 ministerstvo vnitra České republiky nové sdružení zaregistrovalo.

Muzeum původně sídlilo v Praze 1 v Besední ulici č. 3, v prostorách bývalé Janáčkovy síně.

Občanské sdružení vytvořilo a aktualizuje databázi obsahující specializovanou literaturu a časopisecké tituly. Působila jako informační centrum v oblasti československé populární hudby jak pro občany, tak pro novináře či vědce.

Zřízení muzea bylo podpořeno řadou fondů a organizací, včetně organizace Praha - Kulturní město Evropy 2000 . Muzeum zahájilo svoji činnost na konci března 2000 výstavou Bigbít ( Bigbeat ). Návrh provedl architekta David Vávra.

V srpnu 2002 bylo muzeum poničeno záplavou, kdy voda zaplavila suterén a přízemí. Hudební nástroje byly uchráněny, ale zvuková technika a množství dokumentů bylo zničeno nebo poškozeno vodou či navlhnutím. Více než rok po povodni bylo muzeum znovu otevřeno v kulturním centru Kaštan, kde úzce spolupracuje s jazzovým klubem Unijazz. K obnově přispěl finanční "povodňový grant" od hlavního města Prahy.