Most císařovny Alžběty

Když byla v roce 1851 otevřena železniční trať spojující Drážďany a Prahu na západním břehu Labe, stalo se pro Děčín na východním břehu řeky životně důležité napojit se na nádraží v Podmoklech. Děčínští podnikatelé, jako textilní továrník Johann Münzberg a hrabě Franz Anton von Thun, prosadili stavbu mostu. Založili akciovou společnost a Thun poskytl část své zahrady pro zhlaví mostu. Most stavěla v letech 1853 až 1855 firma Schertz z Pirny podle návrhů inženýra Wernera, který upravil původní projekt Josefa Schnircha. Když byl v roce 1855 otevřen, stal se jediným řetězovým mostem přes Labe. Byl 235 metrů dlouhý a 8,5 metru široký. Jméno získal po Alžbětě Bavorské, jež se stala roku 1854 po svatbě s Františkem Josefem I. císařovnou.[1] Byl považován za jeden z nejkrásnějších mostů v Čechách a přirovnáván k Széchenyiho řetězovému mostu v Budapešti.

Dřevěná část kontrukce byla poškozena požárem 8. července 1915, po kterém nemohl být most po několik měsíců používán. 1. července 1917 Rakousko převzalo od města Děčína za most odpovědnost a slíbilo vyplatit akcionáře společnosti Kettenbrücken-Aktiengesellschaft, která zafinancovala stavbu, obnovu a údržbu mostu. Jelikož se Rakousko-Uhersko v listopadu 1918 rozpadlo, k převzetí mostu nedošlo, splacena byla jen splátka první, a to 1. ledna. Oprava byla v následujících letech financována československým státem. Most, z velké části postavený ze dřeva, byl náročný na údržbu a již nebyl vhodný pro rostoucí provoz. Na počátku 30. let byl proto stržen a na jeho místě s využitím původních pilířů vznikl most nový. Je pojmenován po Miroslavu Tyršovi, rodákovi z Děčína.