Most Miloše Sýkory
Most Miloše Sýkory (hovorově Sýkorův most, Sýkorák) je ocelový nýtovaný obloukový most se spodní mostovkou vedoucí přes řeku Ostravici, který spojuje moravskou a slezskou část Ostravy. Má ocelový příhradový oblouk o rozpětí 60 m a vzepětí 7 m, celková délka mostu je 92 m a šířka včetně chodníků je 16 m[1]. Na mostě se nacházejí dva chodníky, každý široký tři metry.
most Miloše Sýkory | |
---|---|
Základní údaje | |
Stát | Česko |
Číslo mostu | OV-114 |
Přes | Ostravice |
Souřadnice | 49°50′15,06″ s. š., 18°17′46,88″ v. d. |
Mapa | |
Další data | |
Kód památky | 103431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Než dorazila do Ostravy železnice, byla nejdůležitější komunikací tzv. říšská silnice spojující Opavu s Těšínskem. Procházela centrem starého města – původně Velkou ulicí (později Hlavní, Těšínskou, …). První zmínky o mostě přes řeku Ostravici jsou z roku 1450.[2]
V 30. létech 19. století byl postaven nový elegantní dřevěný most na osmi kozlech. Jeho stav se za 11 let natolik zhoršil, že bylo potřeba postavit most nový (řetězový). Projekt vypracoval Ing. Josef Seifert. Řetězový most (Kettebrücke) byl vyroben v kleinovských[pozn. 1] železárnách v Sobotíně. Výstavbu v létech 1847 až 1851 vedl místní stavitel Antonín Lerch.[pozn. 2] Hlavní mostová konstrukce byla zavěšena na řetězech, které procházely přes dva portálové pylony postavené v historizujícím slohu.[3] Mimo jiné po mostě proudily do Ostravy desítky kusů černého dobytka na proslulé místní svinské trhy.[2] 15. září 1886 se jeho konstrukce pod kopyty švadrony hulánů tak rozkmitala, až se most zřítil.[4] Nehoda si vyžádala čtyři lidské životy a více než třicet zraněných[3].
V roce 1886 byl postaven nový ocelový Říšský most (Reichsbrücke), široký 5,5 m a rozpětí 59 m, který dodaly Vítkovické železárny. Stavba trvala 16 týdnů a most byl uveden do provozu 8. ledna 1887.[3] Tento most byl stržen[pozn. 3] a v roce 1914 nahrazen novým modernějším příhradovým mostem, který vznikl a byl postaven Mostárnou Vítkovických železáren Vítkovického horního a hutního težířstva, podle návrhu Ing. B. Hermanna z projekční kanceláře Friedricha Bleichera.[5] V roce 1979 prošel most celkovou rekonstrukcí. Další rekonstrukce proběhla od května do srpna 2002. Zajímavostí je 15 m dlouhé předpolí.
Své současné jméno most získal podle legendy o Miloši Sýkorovi. Dne 30. dubna 1945 vjely tanky 1. československé samostatné tankové brigády do středu města a přes tento most chtěly pokračovat do Michálkovic a Hladnova. Nacisté ovšem most podminovali, aby zabránili Rudé armádě v postupu. Podle jedné z verzí, prosazované především poválečnou komunistickou vládou, zachránil most tehdy čtyřiadvacetiletý soustružník Miloš Sýkora. Miloš Sýkora, člen komunistické mládeže, a jeho přítel Olšák se dobrovolně přihlásili, že přestřihnou dráty vedoucí k náložím. To se jim také podařilo a most byl zachráněn, avšak Sýkora byl při ústupu zastřelen. Tuto po dlouhá léta oficiální verzi záchrany mostu připomíná kromě jména mostu také pomník na slezské straně řeky, jehož autorem je Konrád Babraj. Podle předsedy heraldické komise ostravského magistrátu Petra Kalety je však nejisté, jak vlastně k záchraně mostu došlo. Také podle kronikáře města Martina Juřici jsou okolnosti záchrany mostu a podíl Miloše Sýkory na jeho záchraně nejasné.
První tank, který po mostě přejel, nesl číslo 051. Jeho posádku tvořili nadporučík Nikolaj Ivasjuk, radista Ivan Ahepjuk (je po něm pojmenována ostravská ulice Ahepjukova), střelec Josef Vaněk a řidič svobodník Alexandr Hroch.
Most Miloše Sýkory byl prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR v roce 2009.[6]
V kultuře
Most Miloše Sýkory ve své písni Až to se mnu sekne zmiňuje zpěvák Jaromír Nohavica (na jeho oficiálním webu je uveden v nářeční podobě Sikorův most).[7]
Fotografie
- Původní Říšský most
- Pohled ze Slezské Ostravy
- Pohled z centra Ostravy
- Pohled od řeky Ostravice
- Most Miloše Sýkory v noci
- Tank u mostu Miloše Sýkory
- Tank u mostu Miloše Sýkory
- Pomník Miloše Sýkory
Odkazy
Poznámky
- Bratři Kleinové stavební a hutní podnikatelé se krátce zapojili i do důlního podnikání na Ostravsku.
- Práci zdržovaly několikaleté povodně.
- Stržen 1913 a v červenci 1913 strhla velká voda provizorní lávku.
Reference
- JOSEF, Dušan. Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Libri, 2002. 553 s. Dostupné online. ISBN 80-7277-095-0.
- JIŘÍK, Karel; PITRONOVÁ, Blanka. Dějiny Ostravy. První. vyd. Ostrava: [s.n.], 1967. 48-023-67. S. 257.
- PIĘTOŇ, Česlav. Když se stavěl Říšský most. Slezskoostravské noviny. Duben 2016, s. 8.
- Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / kolektiv autorů pod vedením hlavní editorky Hany Hlušičkové. Praha: Libri, 2001-2004. ISBN 80-7277-045-4. S. 542, 543.
- STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, 2009. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 45.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-09]. Identifikátor záznamu 770902683 : silniční most Miloše Sýkory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/az_to_se_mnu_sekne.htm
Literatura
- Táňa Kittrichová, Vaněk: Přejmenujme Sýkorův most, dokud žijí jeho zachránci, Sedmička Ostrava, 30. dubna 2009
- Gustav Hermann, Die Geschichte und der Neubau der Ostrawitzabrücke in Mährisch-Ostrau mit einem geschichtlichen Rückblick über die Anfänge des Eisenbrückenbaues in Österreich, Wien, 1916
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu most Miloše Sýkory na Wikimedia Commons